Ke kostelu sv. Josefa v Žulové se vyplatí přijít s vědomím, že jeho věž není mladší napodobeninou hradní stavby. Jde o dochovaný bergfrit hradu Frýdberk, který stával na nízké ostrožně nad dnešním městem. Z někdejšího opevněného sídla se tak zachoval výrazný prvek, jenž dodnes slouží jako kostelní zvonice.
Hradní věž je do kostela začleněna přímo, nikoli pouze postavena v jeho blízkosti. Při prohlídce areálu proto dobře vynikne rozdíl mezi masivním středověkým zdivem a mladšími klasicistními částmi kostela.
Frýdberk vznikl na chráněném místě
Hrad stál na přirozeně chráněné ostrožně, kterou z jižní strany doplňoval široký příkop vytesaný ve skále. Za jeho zakladatele se obvykle považuje Jan Wüstehube. Podle historických výkladů nechal Frýdberk vybudovat na pozemcích vratislavského biskupství bez potřebného svolení. První písemné zmínky o hradu pocházejí ze závěru 13. století, nejčastěji se uvádí rok 1290.
Rané dějiny Frýdberku jsou spojovány také s loupeživou činností jeho držitelů. Roku 1358 přešel hrad i s okolním panstvím do rukou vratislavského biskupa, čímž podle tradičního výkladu skončilo období jeho špatné pověsti. Později se mezi majiteli objevili Haugwitzové a v poslední třetině 16. století se hrad dočkal renesanční přestavby.
Hradní jádro mělo nepravidelný oválný tvar a obíhala je hradba. Uvnitř stál palác, zatímco v čelní části se tyčila válcová věž. Za třicetileté války byl Frýdberk dobyt a vypleněn. Podle některých podkladů k tomu došlo roku 1639, kdy jej poškodila švédská vojska. Do původní podoby už se hrad nevrátil.
Od opevnění přes pivovar ke kostelu
Po válečném poškození ztratil areál svůj obranný význam. Roku 1703 byl přestavěn na pivovar, který fungoval přibližně do začátku 19. století. Další proměna následovala v letech 1809 až 1810, kdy na místě vznikal farní kostel sv. Josefa.
Nejvýraznější pozůstatek hradu přitom stavitelé ponechali. Původní bergfrit se stal součástí nového kostela. V přízemí do něj byla proražena vstupní předsíň a nahoře přibylo zvonicové patro. Stavba, která dříve sloužila k obraně a pozorování okolí, tak získala novou duchovní funkci.
Kostelní loď navíc vyrostla v prostoru někdejšího hradního jádra a pohltila jeho podstatnou část. Při stavbě se využil také prostor a materiál staršího areálu. V Žulové je proto možné sledovat, jak se středověká fortifikace postupně proměnila ve veřejné a sakrální místo.
Co se z hradu dochovalo
Válcový bergfrit má zdivo silné až přibližně čtyři metry. Dochoval se do výšky odpovídající původnímu čtvrtému podlaží. Protože byl začleněn do kostela, unikl úplnému zániku. Zblízka je patrná jeho mohutnost i odlišná struktura kamenného zdiva oproti mladším částem stavby.
V severní části areálu zůstal také úsek obvodové hradby v podobě oblouku zdiva. Ten byl později využit jako podezdívka presbytáře. Další připomínkou hradu je zbytek příkopu, přes který dnes vede krátký přístup ke kostelu. Někdejší hradní prostor současně slouží jako hřbitov, a areál tak působí klidně a pietně.
Frýdberk se propsal i do názvu města. Žulová se až do 20. století označovala německým názvem Friedeberg, respektive českým názvem Frýdberk, který vycházel ze jména hradu. Jeho stopa tedy zůstala nejen v dochovaném kameni, ale také v historickém názvu obce.
Jak se ke kostelu dostat
Kostel sv. Josefa s pozůstatky hradu stojí přímo v centru Žulové. Areál je podle turistických podkladů přístupný volně. Vstup do interiéru kostela a případný přístup do věže se může řídit režimem farnosti.
Z hlavního prostoru města vede ke kostelu krátká cesta. Vlaková zastávka je vzdálená přibližně 500 metrů a autobusová zastávka Žulová náměstí asi 300 metrů. Někdejší hradní věž tak stojí jen kousek od místní dopravy a zároveň tvoří nepřehlédnutelnou součást kostela sv. Josefa.