Na plášti velkého zvonu z roku 1534 najdete patrony kostela svatého Petra a Pavla, znak Žlutic v podobě hrábí i půlměsíc spojovaný s pány z Vřesovic. Historie města se tu neukazuje jen v archivech: její stopy jsou ve zvonech, středověkých malbách i vybavení kostela, který stojí na jižním okraji žlutického historického centra.
Kostel budovaný po několik generací
Stavba začala po roce 1350 a pokračovala až do pozdního 15. století. Letopočet 1447 v záklenku západního okna připomíná vznik hlavní lodi, boční lodi pak přibyly v poslední čtvrtině 15. století. Kostel je trojlodní bazilikou s presbytářem zakončeným třemi stranami. Lodi mají křížové žebrové klenby, zatímco presbytář zastřešuje valená klenba s lunetami.
Západní věž vznikla roku 1782 na místě starší dřevěné zvonice a v roce 1910 byla upravena. Starší věž nad sakristií prošla obnovou v letech 1661 až 1667. Kostel je kulturní památkou od roku 1964.
Malby, jejichž datování není jisté
V jižní boční lodi se zachovala středověká malířská výzdoba. Je patrná v jednom z klenebních polí, na jižní stěně a částečně také na stěně východní. Mezi rozpoznatelné motivy patří svatá Kateřina, svatá Markéta a Assumpta – Panna Maria s Ježíšem a anděly. Pozornost si zaslouží také barevnost žeber, která napovídá, jak mohl prostor původně působit.
Malby byly zaznamenány při průzkumu v roce 1910, celé klenební pole se však podařilo dočistit až v letech 1993 a 1994. Sondy ukázaly, že další malby mohou být ukryté i v hlavní lodi. Do vrstvy výzdoby někdo vyškrábal letopočet 1435, jeho význam ale není spolehlivý. Styl maleb i písmo podle památkového posouzení spíše ukazují na dobu kolem roku 1500.
Renesanční náhrobníky a barokní oltář
Interiér doplňují renesanční figurální náhrobníky a kamenná křtitelnice z roku 1603. Najdeme tu také hrobku rodu Kokořovců. Výraznou součástí vybavení je hlavní oltář z roku 1667 s obrazem Zvěstování Panny Marie, restaurovaným v roce 1923. V jeho postranních křídlech stojí sochy svatého Petra a svatého Pavla. Chórové lavice z roku 1686 doprovází malovaná výzdoba.
Zvon z roku 1534 připomíná Žlutice
Velký zvon svatého Petra a Pavla odlil roku 1534 zvonař Matěj, uváděný také jako Mathias, z Nového Města Pražského. Pořídit ho nechal Jan mladší z Vřesovic. Zvon nejprve visel v samostatné zvonici naproti faře; po dokončení kostelní věže v roce 1572 ho přenesli do ní.
Dochoval se také zvon svatého Šimona z roku 1570. Je na něm vyobrazen Kristus a světec a nápis připomíná zvonaře Gregora Albrechta ze Slavkova. Regionální materiály uvádějí, že i další největší zvony pocházejí ze 16. století a unikly rekvizicím za obou světových válek. Údaje o jejich přesném počtu a hmotnosti se v dostupných podkladech rozcházejí.
Místo bohoslužeb i kulturních setkání
Kostel nadále slouží bohoslužbám a během roku se v něm konají koncerty i další kulturní akce, například v rámci Žlutické pouti. Pravidelný režim prohlídek není trvale jednoznačně stanoven; návštěvu interiéru lze ověřit u žlutické farnosti nebo města.
V okolí kostela lze pokračovat na Velké náměstí, k městskému opevnění nebo do městského muzea. Kostel tak patří k historickému obrazu Žlutic, v němž se vedle gotických základů připomíná renesanční i barokní období.