V sobotu 3. října 2026 od 10 hodin se v Krajské galerii výtvarného umění uskuteční komentovaná prohlídka ZLÍN – ARCHITEKTURA +-. Program připravený pro Den architektury 2026 potrvá přibližně 45 minut a zaměří se na to, jak se ve Zlíně během 20. století vyvíjelo bydlení. Výkladem provede kurátorka a historička umění Nela Kvíčalová.
Bydlení jako součást baťovského systému
Prohlídka ukáže, že zlínská architektura nevznikala odděleně od průmyslu a každodenního života. Rychlý růst firmy Baťa přinesl potřebu nových domovů pro zaměstnance, ale také promyšleného uspořádání dopravy, práce a veřejných služeb.
Typové rodinné domy umožňovaly rychlejší výstavbu a sjednocovaly podobu nových čtvrtí. Charakteristické červené cihly a funkcionalistická jednoduchost tak nebyly jen otázkou vzhledu. Standardizované konstrukce a plánované obytné bloky se staly nástrojem, který pomáhal organizovat rozvíjející se město i život jeho obyvatel.
Co představí expozice Prostor Zlín
Výklad doplní modely, plány, fotografie, vizualizace a další dokumentace ve stálé expozici Prostor Zlín. Ta zachycuje tovární, veřejné i obytné stavby z období největšího rozvoje města ve 20. až 40. letech 20. století. Jednotlivé budovy proto představuje také v kontextu urbanistického plánu, jehož byly součástí.
Mezi prezentovanými objekty nechybí vzorový typový rodinný domek firmy Baťa z roku 1932, Památník Tomáše Bati z roku 1933 ani areál Baťovy nemocnice. Pozornost dostanou také návrhy a modely staveb spojených s architekty Františkem Lýdií Gahurou a Vladimírem Karfíkem. Jejich práce ukazují, jak se ve Zlíně spojovaly účelnost, střídmost a snaha vytvořit dobře čitelné město pro průmyslovou společnost.
Od rodinného domku ke kolektivnímu bydlení
Architektonický vývoj Zlína pokračoval i po druhé světové válce, kdy město neslo název Gottwaldov. Prohlídka se proto věnuje také poválečné výstavbě a jejím vztahům k meziválečné tradici. Připomene osobnosti Jiřího Voženílka, Miroslava D्रोfy a Zdeňka Plesníka.
Výrazným příkladem nové představy o bydlení je Kolektivní dům Jiřího Voženílka. Oproti baťovským domkům, které stavěly na samostatné domácnosti a pravidelném uspořádání obytných čtvrtí, hledal jiný způsob sdílení prostoru i služeb. Poválečné vily od Zdeňka Plesníka pak zachycují posun k individuálnějšímu bydlení a proměnu architektonického výrazu.
Vliv zlínských urbanistických principů se projevil i mimo město. Přístupy spojované s Františkem Lýdií Gahurou ovlivnily také výstavbu dalších baťovských měst, například Svitu pod Tatrami a Partizánského. Neznamená to, že by jejich celkovou podobu vytvořil jediný autor, ale zlínský model měl v regionu širší dosah.
Prohlídka v někdejší továrně
Krajská galerie výtvarného umění sídlí ve zrekonstruované 14. budově areálu 14|15 Baťův institut na adrese Vavrečkova 7040. Do těchto prostor se přestěhovala na jaře 2013. Téma prohlídky tak zazní přímo v prostředí bývalého továrního areálu.
Kapacita komentované prohlídky je 30 osob. Rezervace je podle programu zdarma a od 13. září 2026 měla být dostupná prostřednictvím GoOut. U rezervací, případného vstupného a změn programu je před návštěvou nutné vycházet z aktuálních údajů Dne architektury nebo galerie.