Baťův mrakodrap na třídě Tomáše Bati 21 nabízí víc než pohled na známou siluetu města. Na terase v šestnáctém patře uvidíte Zlín z výšky, při komentované prohlídce se zase můžete seznámit s pojízdnou kanceláří Jana Antonína Bati. Podle Muzea jihovýchodní Moravy však kancelář velmi pravděpodobně nikdy nesloužila svému původnímu účelu. Představa, že v ní Baťa objížděl patra a kontroloval zaměstnance, je spíše tradovaný příběh.
Technické zázemí pro rychle rostoucí firmu
Budova č. 21 vznikla jako administrativní sídlo firmy Baťa. Architekt Vladimír Karfík ji navrhl a stavba probíhala v letech 1936 až 1939. Původně se počítalo se třemi propojenými nízkými budovami, nakonec ale vznikl výškový projekt. Rozsáhlé kancelářské zázemí odpovídalo potřebám rychle rostoucí firmy a mrakodrap se stal symbolem proměny Zlína v moderní průmyslové město.
Železobetonový skelet má půdorys 80 krát 20 metrů a vychází ze zlínského modulu o straně 6,15 metru. Budova se 17 podlažími měla skelet dokončený v září 1937; následovaly dokončovací práce a v roce 1939 kolaudace. Od roku 1958 je kulturní památkou.
Na svou dobu šlo o mimořádně moderní pracoviště. Kanceláře měly automaticky regulovanou klimatizaci, rychlovýtahy, telefonní ústřednu i potrubní poštu. K dispozici byl také rozhlas a pítka. Součástí budovy se stal páternoster, jehož kabiny se nepřetržitě pohybují v uzavřeném okruhu.
Otevřené kanceláře a kabina s umyvadlem
Typická patra tvořily otevřené kancelářské prostory, v nichž pracovalo přibližně 200 úředníků. Osmé patro bylo uspořádáno jinak a sloužilo ředitelům. Rozdílné využití prostorů ukazuje, jak se tehdejší pojetí moderní firmy promítalo nejen do technického vybavení, ale i do organizace práce.
Pojízdná kancelář měla rozměry přibližně pět krát pět metrů. Byla prostorná a klimatizovaná, nechybělo v ní umyvadlo ani telefony. Právě tento výtahový prostor patří k nejznámějším zvláštnostem mrakodrapu, jeho skutečné využití však zůstává odlišné od rozšířené historky o Baťově kontrole zaměstnanců.
Výhled na město z šestnáctého patra
Terasa nabízí pohled na tovární areál, náměstí Práce i další stavby spojené s baťovskou výstavbou. K orientaci slouží dalekohledy a bronzová trojrozměrná mapa Zlína. Z výšky je patrné, jak podobu města utvářely továrna, veřejná prostranství a funkcionalistická architektura.
Muzeum jihovýchodní Moravy pořádá komentované prohlídky, během nichž lze poznat také pojízdnou kancelář; návštěvníci v ní mohou absolvovat i výjezd. Prohlídky, přístup na terasu i provoz páternosteru se řídí různými režimy a jejich dostupnost se může měnit. Návštěvnický provoz zajišťuje muzeum, terasa má vlastní režim přístupu.
Mrakodrap, který dál slouží městu
Budova nezůstala pouze připomínkou průmyslové minulosti. Po rekonstrukci v letech 2003–2004 se stala sídlem Zlínského kraje a finančního úřadu. Opravy vnějšího pláště pokračovaly v letech 2023–2024: obnovily se břízolitové omítky a vyměnily poškozené cihelné pásky.
Baťův mrakodrap tak stále propojuje někdejší podnikatelskou ambici s dnešním provozem veřejné správy. Najdete ho na třídě Tomáše Bati 21.