Leuchtenštejn leží přibližně čtyři kilometry od Zlatých Hor, poblíž česko-polské hranice. K jeho pozůstatkům nevede cesta autem přímo, výlet proto začíná ve městě a pokračuje pěšky. Na místě návštěvníka nečekají vysoké hradby ani zachované paláce: někdejší hrad dnes připomínají především terénní nerovnosti, příkop, val a drobné zbytky zdiva.
Hrad na svahu, ne na vrcholu
Leuchtenštejn stál na severozápadním úbočí Biskupské kupy v nadmořské výšce zhruba 660 až 664 metrů. Jeho poloha umožňovala rozhled do okolní krajiny, obranu však komplikoval svah, který se zvedal nad hradem.
Areál měl přibližně oválný půdorys o rozměrech kolem 50 × 35 až 50 × 45 metrů. Ohraničoval jej suchý příkop a zemní val. K hradní dispozici patřila hradba s branou, patrně také palác nebo hospodářské stavby a válcová věž označovaná jako bergfrit. Její vnější průměr se odhaduje asi na osm metrů a podle odborných rekonstrukcí mohla dosahovat výšky 20 až 25 metrů. Z věže se dochovaly jen spodní části a trosky zdiva.
Jednotlivé pozůstatky nejsou na první pohled výrazné. V lesním terénu je třeba hledat obrys někdejšího areálu, prohlubeň příkopu nebo vyvýšený zemní val. Leuchtenštejn je tak spíše archeologickou lokalitou než zříceninou s dobře čitelnými budovami.
Středověká minulost bez jasného příběhu
Hrad vznikl nejspíš na konci 13. století, jisté však není ani to, kdo ho založil. Mezi zvažovanými možnostmi se objevuje vratislavský biskup i opavský kníže Mikuláš I. Přesně známý není ani účel stavby. Leuchtenštejn pravděpodobně souvisel s ochranou zlatých dolů, hornických osad a cest mezi Zlatými Horami, Opavou a Jindřichovem. Mohl také střežit část hranice vratislavského biskupství. O konkrétním fungování hradu a využití jednotlivých staveb se ale mnoho neví.
O jeho provozu vypovídají především archeologické nálezy a srovnání s dalšími hrady v okolí. Nalezeny byly keramické střepy, železné hroty šípů, části zbroje a další kovové předměty. Dokládají, že Leuchtenštejn sloužil zejména ve 14. století a možná ještě na počátku 15. století.
Kdy hrad zanikl, zůstává nejasné. Jednou z možností je, že ztratil význam po proměně mocenských poměrů v kraji a návratu významnějšího Edelštejna pod vládu opavských knížat. Zánik mohl souviset také s husitskými výpravami. Jisté je, že urbář zlatohorského panství z roku 1687 už Leuchtenštejn uváděl jako opuštěnou zříceninu. V lidovém pojmenování se objevoval jako Pustý zámek nebo Starý zámek.
Pěšky ze Zlatých Hor i od Biskupské kupy
Výchozím místem může být centrum Zlatých Hor, autobusové nádraží nebo železniční stanice. Odtud vede cesta k lokalitě po turistickém značení; uváděna je modrá, případně modro-žlutá varianta ve směru od Biskupské kupy. Podle zvolené trasy měří cesta z centra přibližně 3,5 až 5,4 kilometru. Starší mapové podklady nemusejí místo zachycovat zcela přesně.
Leuchtenštejn je volně přístupný, bez běžného návštěvnického zázemí a upraveného hradního areálu. Kamenitý terén a hledání nenápadných zbytků proto patří k podobě výletu stejně jako samotné místo. Výpravu lze spojit s výstupem na Biskupskou kupu a návštěvou tamní rozhledny.
Další místa v kraji
Ve Zlatých Horách lze navštívit městské muzeum a v okolí také hornické lokality nebo Zlatorudné mlýny. K příběhu zdejšího zlatonosného revíru patří i výraznější hrady Edelštejn a Koberštejn, které podobně souvisejí s ochranou cest a krajiny kolem Zlatých Hor.