Z Rejvízu se dá vyrazit k hradu, který dnes připomíná především kamenné torzo válcové věže. Koberštejn stojí na skalisku Zámecké hory v lesích nad údolím Černé Opavy, přibližně tři kilometry od Rejvízu. Zbytek areálu tvoří hlavně příkopy, valy a terénní nerovnosti, které je třeba v lese hledat. Výstup vede horským terénem a odměnou je také pohled na okolní krajinu.
Cesta k věži a výhledům
Nejčastější přístup ke zřícenině vede z Rejvízu po značené turistické trase. Je dlouhá přibližně tři kilometry, přičemž závěrečná část stoupá strměji. Lesní cesty a nerovný terén dělají z návštěvy pěší výlet, pro který se hodí pevná turistická obuv.
Nejlepší výhled se otevírá ze zadního skalního masivu, nikoli přímo od věže. Odtud je vidět směrem ke Starému Rejvízu, do údolí Černé Opavy i na okolní horskou krajinu Jeseníků. Zámecký vrch je dnes převážně zalesněný, takže panorama není tak široké jako v době, kdy okolí hradu nebylo tolik zarostlé.
Na místě se dochovalo téměř devět metrů vysoké torzo válcové věže, která vyrůstala ze skalního podloží. Všímat si lze také prostoru někdejšího předhradí a opevnění. K hradu patřil mohutný příkop, zčásti vytesaný ve skále; podle stavebních rozborů byl přibližně 15 až 25 metrů široký a čtyři až deset metrů hluboký. Nejde o upravenou památku s dochovanými místnostmi ani zabezpečenou prohlídkovou trasou. U zdiva a skalních hran je proto namístě opatrnost.
Hrad na důležité cestě
Koberštejn vznikl patrně na konci 13. století, přesné zprávy o jeho počátcích se ale nedochovaly. Odborníci vycházejí především z archeologických nálezů a stavebního rozboru. Za možného zakladatele bývá považován slezský kníže Bolek Svídnický z rodu Piastovců, jisté to však není.
Hrad stál ve výšce přibližně 910 až 912 metrů a pravděpodobně plnil strážní a strategickou funkci. Z vrchu mohl kontrolovat údolí Černé Opavy i důležitou cestu mezi Zlatými Horami a Vrbnem pod Pradědem. V širším kontextu souvisel s ochranou vstupu na území vratislavského biskupství i s oblastí těžby zlata.
Po připojení Slezska k Českému království v roce 1335 připadl Koberštejn opavskému vévodovi Mikuláši II. Pravděpodobně v polovině 14. století byl přestavěn a jeho opevnění zesílilo. Přesné datum zániku známo není: odbornější stavební výklad ho klade do doby po roce 1400, zatímco některé starší turistické texty uvádějí druhou polovinu 15. století. Ani vyprávění o loupeživých rytířích, kteří měli na hradě pobývat v 16. nebo 17. století, není bezpečně doložené a patří spíše k pozdější tradici.
Delší výlet z Rejvízu
Návštěvu Koberštejna lze spojit s poznáváním okolí Rejvízu, například s Národní přírodní rezervací Rejvíz, Velkým mechovým jezírkem nebo skalními útvary Kazatelny. Okruh přes Kazatelny a Koberštejn může měřit přibližně 15 kilometrů. Podmínky na lesních cestách se mění podle počasí, těžby dřeva i sezónních omezení; při pohybu v terénu je třeba sledovat značení a respektovat ochranu přírody.