Návarov leží v místní části stejného jména v obci Zlatá Olešnice na Jablonecku. Zřícenina se zvedá nad údolím Kamenice a její zdi i terénní stopy dnes tvoří součást skalnaté krajiny. Výlet k hradu tak vede nejen za středověkou památkou, ale také údolím, jímž prochází Palackého stezka.
Co z hradu zůstalo
Návarov měl rozsáhlé, čtyřdílné uspořádání. Tvořilo ho předhradí, hradní jádro, přihrádek a vysunuté opevnění. Jádro mělo šestiboký půdorys a dodnes se v něm zachovaly části dvou palácových staveb. V areálu lze najít také zbytky hradeb, příkopy, sklepení a další stopy obranného systému.
Stavby obepínaly několik skalních hřbetů, které pomáhají pochopit, jak byl hrad zasazený do ostrohu. Návarov je zároveň významným archeologickým územím. Záchranné výzkumy se tu uskutečnily v letech 1994 a 1996, celková konzervace zříceniny byla dokončena v roce 2019.
Od středověkého sídla k válečné zkáze
Počátky hradu nejsou jisté. Jeho oficiální materiály kladou vznik na konec 13. století, jiné podklady spíše do století čtrnáctého. Národní památkový ústav uvádí první písemnou zmínku z roku 1365; nejpozději roku 1380 je Návarov doložen jako majetek Jindřicha z Valdštejna. Kdo hrad založil, známo není. Mohl patřit panovníkovi nebo souviset s pány z Valdštejna.
Na konci 14. století získal Jan Čúcha ze Zásady manským listem krále Václava IV. hrad i panství do držení. Později Návarov připadl Smiřickým ze Smiřic, kteří jej vlastnili déle než sto let. Poloha nad Kamenicí měla význam pro kontrolu okolí a hrad se nacházel v krajině, kde se setkávaly obchodní, správní i vojenské zájmy.
Roku 1469 Návarov oblehlo vojsko Jiřího z Poděbrad. Je možné, že po obléhání zesílilo opevnění přístupové strany. Štítová zeď a bašty tomu mohou nasvědčovat, jisté to však není.
Po konfiskaci majetku po bitvě na Bílé hoře získal hrad roku 1623 Albrecht z Valdštejna. Později přešel jako léno na Kristiána z Valdštejna a následně na Gertrudu de Lamotte. Roku 1643 jej dobyli Švédové. O rok později nařídil císař Ferdinand III. hrad zbořit, aby se z něj nemohl stát opěrný bod pro další vojenské vpády.
Trasa údolím a podmínky návštěvy
K zřícenině vedou značené cesty Palackého stezky. Jednou z možností je vyrazit od železniční stanice Plavy po žluté a poté modré značce. Výlet lze prodloužit kolem návarovského zámku, přes most v Návarově a dál po červené směrem k vodopádům a Bozkovským dolomitovým jeskyním. Zámek patří k mladší etapě dějin panství a není součástí hradní zříceniny.
Areál bývá otevřený v sezoně od dubna do konce října. Vstup je zdarma a bez průvodce, za nepříznivého počasí však může být zavřeno. Po zřícenině se smí chodit jen po vyznačených trasách. Povrch je nerovný a skalnatý, cesta zahrnuje prudší výstup a na místě se vyskytují také snížené stropy. Pevná obuv je důležitá; na zdi ani skalní masivy se lézt nesmí.