Vrch Sovice leží přibližně kilometr severovýchodně od Litoměřic, v katastru Žitenic, a dosahuje výšky 271 metrů. Na jeho vrcholu se zvedá čedičová skála, jejíž silueta při pohledu z dálky připomíná kočku stočenou k odpočinku. Cíl výletu tak tvoří nejen vyhlídka, ale i výrazný skalní útvar s příběhem spojeným s těžbou.
Čedičové sloupce a stopa lomu
Sovice vznikla pronikáním magmatu do okolních hornin. V čediči jsou dodnes patrné pravidelné sloupce, které se vytvořily při chladnutí horniny. Jejich rovné linie kontrastují s oblými obrysy skalního torza, v němž lze rozeznat kočičí hřbet a hlavu.
Vrch se v minulosti využíval jako lom na čedič, mimo jiné pro výrobu štěrku. Těžba proměnila původní reliéf a dnešní podoba skály se spojuje s posledním odstřelem v roce 1901. Není však potvrzené, zda lamači tvar bloku záměrně upravili tak, aby připomínal kočku.
Výhled na Litoměřice i okolní vrchy
Z vrcholu se otevírá pohled na Litoměřice a krajinu kolem nich. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout také Milešovku, Říp a další vrchy Českého středohoří.
K Sovici vede modrá turistická značka, která míjí mimo jiné rozhlednu Mostka. Vyrazit lze od Litoměřic nebo od silnice směrem k Žitenicím. Pěšiny jsou krátké a většinou pohodlné, poslední úsek k vrcholu je ale strmější. Jde o přírodní terén, který nemusí vyhovovat každému návštěvníkovi ani za každého počasí.
Někdejší naleziště i cenné přírodní stanoviště
Sovice byla zajímavá také pro mineralogy. Z lokality se uvádějí například thomsonit, natrolit, apofylit a hyalit, tedy skelný opál. Dnes už ale není důvod očekávat, že si odtud návštěvník odnese zajímavý minerální vzorek.
Odkryté skály a teplé stanoviště mají význam i pro přírodu. Na Sovici rostou teplomilné trávníky a skalní vegetace a žijí zde některé chráněné či ohrožené druhy rostlin, motýlů a plazů. Při pohybu po vrchu je proto důležité držet se pěšin a nerušit živočichy ani okolní porosty.