Do Robertovy vily na adrese Nádražní 232 se dá přijít za knihami, výukou i kulturním programem. Bývalé sídlo rodiny, která stála u zrodu židlochovického cukrovaru, není běžně otevřené jako muzeum s pravidelnými komentovanými prohlídkami. Veřejnosti se ale otevírá prostřednictvím městské knihovny, základní umělecké školy a akcí pořádaných v budově i její zahradě.
Od cukrovaru k městským institucím
Historie vily souvisí s podnikem, který založil Francouz Florentin Robert z Isèru. Židlochovický cukrovar vznikl roku 1836 a do provozu byl uveden 15. ledna 1838. Patřil k nejstarším podnikům svého druhu ve střední Evropě a rodina Robertů pomáhala do regionu přinášet nové výrobní postupy i kapitál.
Provoz poznamenal požár, který vypukl 14. září 1842. Cukrovar pak znovu vystavěli a vybavili modernějšími stroji. Julius Robert v roce 1852 vybudoval první vápenku určenou pro potřeby cukrovarnictví. Výrobní areál se rozrůstal a nedaleká vila poskytovala jeho majitelům reprezentativní zázemí.
V průběhu 20. století se využití domu měnilo. Působil v něm státní statek i zvláštní škola, vznikly tu byty a své místo zde našla také základní umělecká škola. Dnes v objektu sídlí městská knihovna a tato škola. Knihovní prostory se upravovaly v letech 2012 až 2014, kompletní obnova celé vily tím ale dokončena nebyla.
Dvě stavební etapy, dvě podoboby domu
Hlavní část vily vznikla v letech 1844 až 1845 podle návrhu místního stavitele Karla Jirusche. Pozdně klasicistní dům má střídmé, souměrné průčelí. Jeho reprezentativní vzhled stojí zejména na proporcích, středových rizalitech a balkonovém portiku; stavba byla zasazena do prostoru původní parkové úpravy.
Nejpozději před rokem 1901 přibyla k domu přístavba dvorního křídla v historizujícím stylu. Navrhl ji Karl Jirusch mladší, syn stavitele původní části. Rozšířením získala vila půdorys ve tvaru písmene L a její dvě stavební etapy jsou na ní dodnes patrné.
V některých starších materiálech se objevuje datování vily do let 1895 až 1901. To se vztahuje k mladší přístavbě; odborný popis rozlišuje původní stavbu z poloviny 19. století a její pozdější rozšíření. Rok 1836 označuje založení cukrovaru, nikoli doložené dokončení dnešní podoby vily.
Zahrada jako prostor pro setkávání
Robertova vila je od 6. září 2024 nemovitou kulturní památkou. Ochrana zahrnuje architekturu domu, dochované autentické prvky interiéru i jeho vztah k někdejšímu parku a cukrovarnickému areálu.
Zahrada se pro kulturní programy pravidelněji využívá od roku 2009. Konají se v ní výtvarné, hudební, dětské i komunitní akce, které doplňují každodenní provoz knihovny a umělecké školy. Město v roce 2021 plánovalo celkovou rekonstrukci s opravou fasády, statickým zajištěním a obnovou interiérů; časový plán počítal s obdobím let 2021 až 2027. Dokončení takto rozsáhlé obnovy není potvrzeno.
Co lze ve vile navštívit
Nejjednodušší cestou dovnitř je návštěva městské knihovny. Další příležitostí jsou kulturní a vzdělávací akce pořádané ve vile nebo její zahradě. Dům stojí vedle někdejšího cukrovaru, takže okolí zároveň připomíná průmyslové zázemí podniku, zatímco vila ukazuje jeho reprezentativnější stránku.