Při návštěvě Želivi se vyplatí zamířit také na hřbitov východně od klášterního areálu. Stojí tu kostel sv. Petra a Pavla, komornější stavba než sousední opatský kostel, ale s mimořádně dlouhou historií. Její jednotlivé etapy prozrazují rozdíly ve zdivu i pozdější stavební úpravy.
Kostel, který pamatuje počátky Želivi
Vznik stavby se klade přibližně do poloviny 12. století, ještě před příchod premonstrátů. Želiv byl tehdy spojen s benediktiny; premonstráti sem dorazili roku 1149. Kostel tak může být hmotnou připomínkou nejranějších dob zdejšího klášterního osídlení.
V dolní části lodi a presbytáře se zachovalo románské kvádříkové zdivo. Na jižní stěně je patrný zbytek původního románského vstupního portálu. Větší kameny na severní straně mohou souviset se schodištěm, které kdysi vedlo na emporu. Právě tyto odlišnosti ukazují, že kostel není výsledkem jediné stavební etapy.
Středověké proměny a Santiniho návrh
Úpravy proběhly už v 15. století, výraznější přestavba následovala v letech 1712 až 1719. Je spojována s architektem Janem Blažejem Santinim a opatem Jeronýmem Hlínou, který stál také za velkou proměnou želivského kláštera. Za hlavní rok obnovy kostela se uvádí 1719.
Santiniho podíl se vztahuje k návrhu, nikoli k tomu, že by celý kostel osobně přestavěl. Připisuje se mu zejména západní štít a polygonální sakristie s výrazně tvarovanými nárožími. V jejich podobě se potkává gotická tradice s barokní dynamikou, zatímco starší románské části zůstaly zachované.
Malovaný strop a raně barokní vybavení
Interiér je menší a méně reprezentativní než prostor opatského kostela. Loď zakrývá plochý trámový strop s malovanými poli. Souvisí s renovací kolem roku 1930, která proběhla podle projektu pardubického architekta Bóži Dvořáka. Při této obnově se znovu odkryla část románského kvádříkového zdiva.
K vybavení patří raně barokní oltáře a kazatelna. Podle tradice byly původně v opatském kostele. Hlavní oltářní obraz zobrazuje patrony kostela, sv. Petra a Pavla. Další výzdoba zachycuje žehnajícího Krista, Kristovu rodinu, sv. Annu vyučující Pannu Marii, zmrtvýchvstalého Krista a sv. Máří Magdalenu.
Zastavení při prohlídce želivských památek
Kostel sv. Petra a Pavla dlouho sloužil jako hlavní farní svatyně. Dnes tuto úlohu zastává opatský kostel Narození Panny Marie. Při porovnání obou staveb vynikne rozdíl mezi monumentálnějším klášterním kostelem a menším hřbitovním kostelem, v němž jsou výrazně čitelné různé vrstvy stavebního vývoje.
Návštěvu lze spojit s prohlídkou kláštera, Trčkova hradu i dalších želivských památek. Kostel stojí na hřbitově, a je proto třeba respektovat pietní charakter místa. Interiér bývá nejlépe přístupný při venkovních komentovaných prohlídkách pořádaných Klášterem Želiv; jejich aktuální možnosti lze zjistit u návštěvnického centra.