Stará prelatura v Želivě není jen obnovenou historickou budovou. Uvnitř se návštěvníci dostanou k tomu, jak v klášteře vypadalo bydlení, správa i běžný chod komunity. Po rekonstrukci se objekt zpřístupnil jako samostatný prohlídkový okruh, který vede devíti místnostmi.
Byt opata i předměty z klášterního života
V patře je rekonstruována podoba bytu želivského opata z počátku 20. století. Místnosti doplňuje dobový nábytek, knihy, obrazy, grafiky a další vybavení, díky němuž si lze lépe představit každodenní fungování představitelů kláštera.
Expozice ukazuje také liturgické oděvy a šperky, které souvisejí s někdejšími představiteli želivské kanonie. Vedle architektury a historických dat tak pracuje i s konkrétními věcmi, jež lidé používali a uchovávali.
Oproti hlavním sakrálním prostorům kláštera se Stará prelatura soustředí především na praktickou stránku života. Kostel a další části areálu připomínají duchovní a architektonický význam Želiva, zatímco zdejší okruh přibližuje bydlení, správu a každodenní provoz komunity.
Co odhalily vykopávky v přízemí
Přízemí patří archeologické expozici. Ta představuje nálezy z klášterního areálu a jeho bezprostředního okolí a ukazuje vrstvy vývoje, které při běžném pohledu na dnešní stavby nejsou vidět.
Archeologické objevy připomínají, že podoba Želiva vznikala postupně. Jednotlivé budovy se v průběhu staletí přestavovaly a měnilo se také jejich využití. Prohlídka tak spojuje dávnější minulost s konkrétním obrazem života na začátku 20. století.
Klášter s historií od roku 1139
Želivská kanonie vznikla roku 1139 u soutoku Želivky a Trnavy. Nejprve v místě působili benediktini, později sem přišli premonstráti ze Steinfeldu. Právě jejich působení zásadně ovlivnilo charakter areálu, který je patrný dodnes.
Želiv je známý také barokní přestavbou spojenou se jménem architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Stará prelatura ale upozorňuje na méně reprezentativní rovinu dějin: na to, kde se bydlelo, pracovalo a odkud se zajišťoval chod klášterního společenství.
Podle tradovaného výkladu přitom budova nemusela být přímo sídlem preláta. S jeho funkcí a provozem kláštera však souvisela, stejně jako s proměnami účelu, kterým historické objekty v průběhu času sloužily.
Prohlídka po rekonstrukci
Obnova v rámci projektu Galerie Stará prelatura zahrnula vybrané části národní kulturní památky, zpřístupnění dosud uzavřených prostor i vznik nových expozic a návštěvnického zázemí. Za řemeslné provedení a citlivý přístup získal projekt v roce 2025 ocenění Stavba Vysočiny.
Prohlídkový okruh trvá přibližně 55 minut a je určen menším skupinám, zpravidla od pěti do dvanácti osob. V hlavní sezoně se pravidelné prohlídky konají podle aktuálního programu, mimo sezonu je nutné objednat se předem. Stará prelatura stojí v areálu kláštera na adrese Želiv 122.
Návštěvu lze spojit s dalšími okruhy, například s prohlídkou kláštera a kostela Narození Panny Marie, venkovní trasou nebo expozicí věnovanou psychiatrii.