V Želivě stojí za pozornost kostel Narození Panny Marie, který tvoří hlavní sakrální prostor premonstrátského kláštera. Jeho dnešní podobu určila přestavba z roku 1714 podle návrhu Jana Blažeje Santiniho-Eichela. Architekt tu spojil barokní působivost s gotizujícími prvky, takže chrám nepůsobí jako typická barokní stavba.
Prostor, ve kterém se potkává baroko s gotikou
Současnému kostelu předcházel románský klášterní chrám, který se v průběhu staletí proměňoval. Santiniho návrh dává stavbě její osobitý charakter. Barokní stránku podtrhuje celkové uspořádání a výzdoba, gotickou připomínají mimo jiné klenební pole a důraz na výšku prostoru.
Významnou roli mají také okna. Jejich rozmístění přivádí světlo do chóru i lodí a proměňuje náladu interiéru podle denní doby. Působivost kostela tak nevytvářejí jen jednotlivé umělecké detaily, ale i souhra architektury, světla a výzdoby.
Barokní vybavení i skryté řemeslné detaily
V interiéru převažuje vybavení z vrcholného baroka. K hlavnímu oltáři se přidává soubor oltářů bočních, zpovědnice, chórové lavice, dřevořezby, polychromované sochy i závěsné obrazy. Součástí kostela jsou také dvoje varhany. Chrám přitom neslouží jen jako historická památka: stále se v něm konají bohoslužby a duchovní či kulturní akce.
Za pozornost stojí také prostory obou věží v průčelí. Zachovala se v nich Santiniho dřevěná točitá schodiště i štuková výzdoba. Tyto prvky nejsou z hlavního prostoru kostela běžně na očích, dokládají však hodnotu stavby i v jejích méně nápadných částech.
Obnova kostela a klášterní areál
Rozsáhlá obnova zahrnovala statické zajištění, opravu trhliny v hlavní lodi a posílení barokního krovu. Opravoval se také vnější plášť, výmalby a vitrážová okna. Restaurátoři se věnovali historickému vybavení včetně oltářů, soch a dalších částí interiéru.
Práce skončily v první polovině 10. let 21. století. V roce 2015 získaly uznání jako jedna z významných realizací památkové obnovy v Kraji Vysočina a Národní památkový ústav je následně nominoval na cenu Patrimonium pro futuro.
Kostel je součástí národní kulturní památky, kterou tvoří také konvent. Prohlídka kláštera obvykle pokračuje do takzvaného Trčkova hradu, kde je kazetový sál s vyobrazeními českých Madon včetně želivské Madony s dítětem. Klášterní areál doplňuje hřbitovní kostel svatého Petra a Pavla.
Prohlídky konventu s přilehlým kostelem patří do návštěvnické nabídky kláštera. Konkrétní časy a režim vstupu se mohou měnit podle bohoslužeb a dalších akcí, protože kostel zůstává funkčním sakrálním prostorem.