Sklářský stůl s petrolejovým kahanem, nářadí a brusné stroje připomínají, jak se v okolí Železného Brodu vyráběly součásti skleněné bižuterie. Expozice městského muzea na náměstí 3. května ukazuje vedle řemeslné práce také vývoj místního sklářství a uměleckého skla. Druhá část muzea sídlí v roubeném Bělišti v historické čtvrti Trávníky a přibližuje život ve městě i jeho okolí.
Od bižuterie k uměleckému sklu
Ve druhé polovině 19. století se v regionu rozšířila podomácká výroba komponentů pro skleněnou bižuterii. Muzeum představuje její pracovní postupy i nástroje: některé díly se opracovávaly na stroji zvaném klemprda, jiné vznikaly vinutím skla u kahanu. Hotové výrobky doplňují ukázky vybavení, které lidé používali při práci doma.
Další část expozice se věnuje zdejším sklářským firmám z období před druhou světovou válkou. Významnou událostí pro zdejší obor bylo založení Státní odborné sklářsko-obchodní školy v roce 1920. Vzdělávala budoucí pracovníky v řemesle i výtvarné tvorbě. Mezi osobnosti spojené se Železným Brodem, které muzeum připomíná, patří Alois Metelák, Zdeněk Jun, Jaroslav Brychta, Miloslav Klinger, Jindřich Tockstein a Božetěch Medek.
Sklo jako výtvarný materiál představují díla Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského. Jejich společná tvorba pomohla rozvíjet tavenou skleněnou plastiku, v níž se uplatňuje světlo, objem i vnitřní struktura skla.
Dnešní podoba expozice vznikla v rámci projektu Spojeno sklem!, na kterém se podílelo architektonické studio MAJATORY. Projekt zahrnoval také obnovu zázemí pro návštěvníky. Muzeum se do budovy bývalé městské spořitelny přestěhovalo už v roce 1936, krátce po jejím dokončení.
Běliště přibližuje řemesla i domácnost
Národopisná expozice se nachází v ulici Jirchářská. Běliště, postavené roku 1807, je největší dochovanou roubenou stavbou ve městě. Stojí v památkové rezervaci Trávníky, kde se zachovaly roubené a klasicistní domy z přelomu 18. a 19. století.
V devíti místnostech se návštěvníci seznámí s přírodními i lidskými dějinami Železnobrodska. Uvidí ukázky břidlice, vápence a železných rud, archeologické nálezy z hradu Návarova, pečetidla i kopie historických dokumentů. Další místnosti představují starou školní třídu, cechovní předměty a ševcovský koutek s verpánkem.
Mezi vystavenými řemeslnými prostory je rekonstruovaná pekařská dílna s pecí, díží, kopistem a dřevěnými formami na perníky. Jinde je zařízený interiér venkovské chalupy s předměty denní potřeby, malovaným nábytkem a svátečním oděvem. Součástí expozice jsou také dřevěné skříňové betlémy, modely někdejších měšťanských domů a funkční flašinet, který hraje devět melodií.
Muzejní sbírky vznikaly už v 19. století
Počátky muzea spadají do konce 19. století. Na utváření sbírek se podílela také Národopisná výstava českoslovanská v Praze v roce 1895, na níž se účastnil okresní odbor ze Železného Brodu. Část vystaveného materiálu se po skončení výstavy vrátila do města.
Ve druhé polovině 20. století muzeum působilo jako národopisné muzeum pro oblast horního Pojizeří. Běliště prošlo v 90. letech rozsáhlou rekonstrukcí a následně začalo fungovat jako národopisná pobočka; hlavní budova se tak mohla soustředit na sklářské sbírky. Obě muzejní místa lze propojit procházkou po Trávníkách, jejíž trasa mezi historickými domy měří necelý kilometr. Muzeum mívá sezónní otevírací režim a skupinové návštěvy je možné domluvit i mimo běžnou dobu.