Na Ostrově u Zdíkova se v sobotu 29. srpna 2026 konají 17. Zdíkovské středověké slavnosti. Letošní podtitul zní Most mezi národy – Spolupráce bez hranic a odkazuje na dnešní partnerství Zdíkova s bavorským Grainetem. Místo slavnosti leží v zámeckém parku, nikoli na přesně doložené trase historické Zlaté stezky. Připomíná však širší soumarský a obchodní svět, který spojoval české země s Bavorskem.
Slavnosti u rybníka a zámku
Program na Ostrově začne ve 12 hodin, hlavní bitva je plánovaná na 16. hodinu. Návštěvníky čeká jarmark, řemeslné ukázky, dobové ležení, šermíři, sokolnictví, hudba, tanec i divadlo pro děti. Chybět nemá středověká kuchyně ani ukázky soumarského řemesla.
Vstupné je podle oficiálního plakátu 150 korun pro dospělé a 50 korun pro děti od šesti do patnácti let. Děti mladší šesti let mají vstup zdarma. Slavnosti připravují Obec Zdíkov a skupina Fechtýři; mezi partnery jsou Obec Grainet a Säumerverein Grainet. Soumarské spolky dnes tradici oživují pochody a akcemi na české i bavorské straně hranice.
Ostrov tvoří rybník s ostrovem, který obklopují stromy a keře. Zámecký park vznikl ve druhé polovině 19. století a dnešní podobu získal také zdíkovský zámek při přestavbě za Thun-Hohensteinů v letech 1865 až 1868.
Sůl, obilí a další zboží přes hory
Zlatá stezka nebyla jedinou cestou, nýbrž sítí obchodních tras přes šumavské průsmyky. Nejstarší písemné zprávy o ní pocházejí z počátku 11. století. Přívlastek „zlatá“, odkazující na výnosnost obchodu, se prokazatelně užíval nejpozději od začátku 16. století.
Hlavním nákladem byla sůl z alpských oblastí, která se přepravovala přes Pasov. Do opačného směru putovalo především obilí, slad, pivo, máslo, sýry, vlna, kůže a kožešiny. Z pasovského a jižněji položeného okolí se do českých zemí dovážely také látky, koření, víno, železo nebo zbraně.
Od 14. století se síť ustálila na třech hlavních větvích: prachatické, vimperské a kašperskohorské. Prachatická trasa vedla přes Waldkirchen, Fürholz, Grainet, Bischofsreut, České Žleby a Volary do Prachatic. Vimperská větev mířila z pasovské oblasti přes Hinterschmiding, Strážný, Horní Vltavici a Solnou Lhotu do Vimperka. Zdíkov leží v širším zázemí Vimperka, proto je jeho dnešní spojení s Grainetem přesnější chápat jako kulturní připomínku společného soumarského prostoru, ne jako doklad přímé historické trasy mezi těmito místy.
Jak fungovala soumarská doprava
Náklad přes hory nepřeváželi jen velcí obchodníci. Sedláci si často přivydělávali tím, že zapřáhli vlastní koně do přepravy, případně pracovali pro velkoobchodníky. Kvůli bezpečnosti se zboží vozilo v karavanách a někdy je doprovázeli ozbrojenci.
Za den urazila soumarská výprava zhruba 25 až 30 kilometrů. Podél cest proto vznikaly hostince, kovárny, napajedla a místa k přenocování; z provozu stezek těžily také osady. Putování pohraničním hvozdem ale provázela nebezpečí v podobě loupeživých přepadů, válečných konfliktů i náročného terénu.
Grainet ležel na prachatické větvi a patřil k důležitým zastávkám před překonáním pohraničního hřebene. Místní materiály uvádějí, že obyvatelé nedalekého Fürholzu získali povolení k soumaření už v roce 1256. Podle místní tradice tudy v 16. století procházelo až kolem 1300 soumarských koní týdně. Tento údaj se týká Fürholzu, nikoli Zdíkova nebo Ostrova.
Rozmach a postupný útlum Zlaté stezky
Největšího rozkvětu dosáhl dálkový obchod ve 14. až 16. století. Materiály soumarského spolku uvádějí, že v 16. století mohlo Prachaticemi týdně projít až 1200 soumarských koní a za rok tam dorazit více než tři miliony litrů soli. Jde o čísla uváděná spolkem, nikoli o jednotně potvrzené statistiky.
Význam Zlaté stezky oslabily husitské války, loupežné výpravy, třicetiletá válka i konkurence bavorských a rakouských solných tras. Po zavedení habsburského solného monopolu a přesunu skladu z Prachatic do Českého Krumlova v roce 1706 ztratila původní obchodní roli. Dnes její pozůstatky pomáhají číst zdejší krajinu a připomínají význam Šumavy v dálkovém obchodu.
Kde se seznámit s historickou trasou
Stálá expozice v Prachatickém muzeu přibližuje obchod se solí, soumarské karavany a převážené zboží. Věnuje se také strážním hradům a osadám, které se podél cest rozvíjely. Výzkum české části Zlaté stezky byl dokončen v roce 2008; následná spolupráce s Univerzitou v Pasově pomohla zdokumentovat také úseky na německé straně.
V širším okolí Zdíkova vede vimperská větev. Naučná stezka s dvanácti zastaveními propojuje Vimperk s hraničním přechodem Strážný a výlet lze spojit s návštěvou zříceniny hradu Kunžvart.