Na severovýchodním okraji Zdemyslic, nedaleko kostela sv. Mikuláše, překonává Úslavu kamenný most na silnici III/1777 směrem k Žákavé. Na první pohled může působit nenápadně, ve skutečnosti jde o mimořádně zachovanou ukázku historického silničního stavitelství. Od roku 2024 je most kulturní památkou.
Stavba si uchovala své původní měřítko, symetrické řešení i řadu tradičních kamenických detailů. Někdy se označuje jako empírová, přesnější je ale mluvit o klasicizujícím díle s výrazným důrazem na pravidelnost a vyvážené členění.
Čtyři oblouky, tři druhy kamene
Most tvoří čtyři klenební pole. Světlost oblouků je přibližně 4,5 metru, 9,5 metru, 9,5 metru a 4,5 metru. Krajní části se od středních konstrukčně i vzhledově liší, celek však působí kompaktně. Průčelí doplňují zaoblená nároží a půlkruhový rizalit vystupující nad prostředním pilířem.
Jednotlivé části nejsou postavené z jediného materiálu. Líc pilířů tvoří velké opracované kvádry, pravděpodobně žulové. Pískovec byl použit na klenební oblouky, nároží a středový rizalit. V horních úsecích a na vnitřních stranách krajních pilířů se objevuje lomový kámen včetně místního buližníku.
Rozdílné druhy kamene dávají mostu zajímavou strukturu. Při bližším pohledu jsou patrné také stopy ručního opracování, například na krycích deskách parapetů nebo na soklu kříže. Je z nich znát práce tradičními kamenickými nástroji, nikoli průmyslově sjednocený způsob výroby.
Střed východní zdi chrání kříž
Výrazným prvkem mostu je pamětní kříž vložený do střední části východní parapetní zdi. Na žulovém podstavci stojí vysoký litinový krucifix s postavou Ukřižovaného Krista. Nad jeho hlavou je tabulka s nápisem INRI a na podstavci letopočet 1883.
Kříž připomíná, že most nebyl pouze technickou stavbou zajišťující cestu přes řeku. V krajině představoval také důležitý orientační a duchovní bod. Rok na podstavci může napovědět něco o době, kdy most vznikal nebo byl upravován, sám o sobě však není úplným dokladem jeho stavební historie.
Co se o vzniku mostu vypráví
Podle regionálního historického podání nechala most v roce 1883 vybudovat tehdejší okresní správa cest za Rakouska-Uherska. Stejné vyprávění uvádí, že ke kolaudaci došlo až v roce 1929 a že kamenná stavba nahradila starší dřevěnou lávku. Tyto údaje patří k místnímu kronikářskému podání, v dostupné památkové dokumentaci nejsou podrobně doloženy stavebním spisem.
S mostem se pojí také vzpomínky na velké povodně a ledové nánosy. Při silném zámrzu v roce 1947 měly být ledové kry u mostu odstřelovány. Ať už se konkrétní události odehrály přesně podle tradovaného vyprávění, ukazují, jak podstatný byl tento přechod pro místní dopravu.
Historická stavba na živé silnici
Zdemyslický most není pouze památkou k prohlížení. Stále po něm vede veřejná komunikace a na vozovce je novodobý živičný povrch. Zásadní zásahy do konstrukce se podle dostupných podkladů nedochovaly. Parapety zakončují opracované kamenné desky a most si zachovává původní architektonické členění.
V době památkového řízení byl jeho stav hodnocen jako celkově uspokojivý. Na některých místech se však objevovaly praskliny, narušené spáry, náletová vegetace a uvolněné části zdiva. Problémy souvisejí především se zatékáním a mrazem. Doporučena proto byla citlivá obnova včetně konzervace kamenných prvků a litinového kříže.
Most lze zařadit do procházky Zdemyslicemi spolu s návštěvou nedalekého kostela sv. Mikuláše. Protože leží přímo na běžné silnici, nemá vlastní návštěvnické zázemí ani vymezenou prohlídkovou trasu. Při zastavení je nutné respektovat provoz a nevstupovat do vozovky ani na konstrukční části mostu. Z bezpečného místa u okraje komunikace lze sledovat rozdíly mezi opracovanými kvádry, pískovcovými oblouky a hrubším lomovým zdivem.