Zámecký park v Zdechovicích nabízí klidnou procházku mezi rybníky, alejemi a vzácnějšími dřevinami. Zároveň připomíná proměny celého areálu: od středověké tvrze přes reprezentativní šlechtické sídlo až po vojenský objekt, který po odchodu sovětské armády zůstal poškozený a zanedbaný. Dnes patří zámek i objekty uvnitř ohradní zdi obci Zdechovice.
Park, který sloužil odpočinku i hospodářství
Zámecký park byl založen roku 1819. Jeho podoba spojovala pravidelně uspořádané plochy s volnější krajinářskou částí. Severojižní osu lemovaly dvě lipové aleje a v areálu se nacházely také sad, zelinářská zahrada, daňčí obora, bažantnice a dva rybníky. Větší z nich se jmenuje Zámecký, menší Sádka sloužila k přechovávání ryb.
V parku se střídaly užitkové plochy s místy pro odpočinek a reprezentaci. U jeho severního okraje stávaly čtyři barokní sochy Čtvera ročních období, spojované s dílnou Matyáše Bernarda Brauna nebo jeho žáky. Při revitalizaci se našla jejich torza a obec zajistila jejich záchranu i restaurování.
Obnova parku, rybníka Sádka, kaskád Červeného potoka, cest a mobiliáře probíhala už v letech 2011 až 2013; rozsáhlá revitalizace se uvádí také k roku 2015. V parku přibyly kopie historických lamp, lavičky a informační tabule o historii areálu i jednotlivých stromech. Rostou tu například červenolistý buk, kaštanovník setý, katalpa, borovice černá a cypřišek nutkajský. Park je přístupný veřejnosti, obec uvádí také bezbariérový přístup a bezbariérové WC. Samotný zámek není běžně přístupným prohlídkovým objektem.
Od středověké tvrze k šlechtickému sídlu
Počátky zdechovického sídla sahají ke tvrzi, která je doložena nejpozději na přelomu 15. a 16. století. Roku 1493 je jako její držitel uváděn Jan Voděra ze Sekyřic. Záznam z roku 1517 zmiňuje tvrz, poplužní dvůr, pivovar a mlýn. První známá zpráva o dřevěném zámku pochází z roku 1542.
Významnou proměnu přineslo panování Paarů, kteří zdejší majetek drželi od roku 1722 do roku 1889. Původní zámek v roce 1802 vyhořel a o rok později nechali Paarové postavit novou zděnou budovu. Zámek pak sloužil jako správní i hospodářské centrum panství.
V roce 1889 koupil sídlo pražský podnikatel Jan Schebek. Za jeho působení areál vzkvétal: vznikla věž s hodinami, park se upravoval v anglickém stylu a jeho podobu doplnil vodotrysk. Rozšiřovala se také obrazová sbírka.
Mettalovi, válka a vojenský areál
Se Zdechovicemi je spojen také rod Mettalových a společenský život na počátku 20. století. JUDr. Otto Mettal byl poslancem a členem panské sněmovny. Ve 30. letech sem zavítaly významné osobnosti, mezi nimi Jan Masaryk. Otto Mettal zemřel 1. dubna 1921 a pohřbili ho v zámecké kapli. Jeho dcera Helena nechala v roce 1926 odstranit zámeckou věž. Získala tím stavební materiál a zároveň zanikla povinnost spojená s daní z věží panských sídel.
Po roce 1945 byl zámek konfiskován na základě Benešových dekretů. Nějaký čas v něm byli ubytováni také brigádníci pracující v chvaletických manganových dolech. Od roku 1953 areál využívala československá armáda, po okupaci v roce 1968 pak armáda sovětská. Ta Zdechovice opustila 21. srpna 1990.
Vojenské využití proměnilo podobu areálu. Zůstaly autopark, garáže a další haly, zatímco část hospodářského zázemí a dančí obory byla zbořena. Z parku zmizely pavilonky, altány i tenisové kurty. Plochy poškodily navážky, náletová vegetace a úniky pohonných hmot; v severní části proto vznikly desítky monitorovacích vrtů.
Zdechovický areál doplňuje barokní kostel svatého Petra a Pavla i další pozůstatky někdejšího panství v centru obce.