Okruh kolem Konventského rybníka patří k nejjednodušším způsobům, jak při návštěvě Žďáru nad Sázavou spojit prohlídku známých památek s krátkou vycházkou v přírodě. Za areálem žďárského zámku se rozkládá přírodní památka Louky u Černého lesa. Leží v nivě Stržského potoka, který zde meandruje u severovýchodního okraje rybníka, a chrání mokřady, zrašelinělé louky i zbytky bažinných olšin.
Chráněné území u žďárských památek
Přírodní památka byla vyhlášena v roce 1988. Její území tvoří pestrá směs vlhkých nivních luk, rašelinných stanovišť, porostů vysokých a nízkých ostřic, vlhkomilných bylin a fragmentu bažinné olšiny. Podél Stržského potoka rostou hlavně olše lepkavé, vrby křehké a střemchy obecné, místy také chrastice rákosovitá.
Oficiální rozloha přírodní památky činí 10,5229 hektaru. Větší evropsky významná lokalita soustavy Natura 2000 zabírá 19,08 hektaru. Louky u Černého lesa jsou součástí CHKO Žďárské vrchy a jejich širší území zasahuje do katastrů Zámek Žďár, Počítky a Vysoké. Z pohledu návštěvníka jsou ale přirozeně spojené především se Žďárem nad Sázavou.
Rostliny, které potřebují vodu a rašelinu
Vlhké louky nabízejí podmínky druhům, které z běžné, sušší krajiny postupně mizí. Na jaře a v první části léta tu může růst například prstnatec májový, vachta trojlistá, tolije bahenní nebo všivec lesní. Mezi další cenné rostliny patří ďáblík bahenní, ostřice plstnatoplodá, vrba rozmarýnolistá a oměj vlčí mor.
Důležitou součástí lokality jsou také mechorosty. Nachází se zde evropsky významná srpnatka fermežová, drobný mech citlivý na změny vlhkosti i prostředí. Regionální databáze na místě uvádí patnáct druhů mechorostů zařazených do Červeného seznamu Vysočiny. Louky u Černého lesa jsou navíc jednou ze tří současných lokalit druhu Meesia triquetra na Vysočině. Význam území dokládá i výskyt plžů, například vrkoče rašelinného.
Obojživelníci, ptáci i bobr
Mokřad poskytuje prostor také živočichům. Pravidelně se zde objevují skokan hnědý, skokan zelený a ropucha obecná. Méně často lze narazit na ropuchu zelenou, čolka horského nebo rosničku zelenou. Na okrajích lesa žije ještěrka živorodá a užovka obojková, při troše opatrnosti lze zahlédnout také zmiji obecnou.
V lokalitě hnízdí bramborníček hnědý, lejsek šedý a ťuhýk obecný. Nad vodou a v okolí potoka se za potravou objevují také čáp bílý, ledňáček říční nebo skorec vodní. Od roku 2012 se tu pravidelně vyskytuje bobr evropský. Jeho hráze zadržují vodu a zvyšují její hladinu, přičemž bobří mokřady mohou fungovat jako přirozená kořenová čistírna. Samotného bobra však při každé procházce spatřit nemusíte.
Dvě trasy kolem Konventského rybníka
Louky u Černého lesa si můžete projít po naučné stezce kolem Zelené hory. Lokalitou vede okruh B dlouhý přibližně 2,6 kilometru. Trasa obchází Konventský rybník a během cesty nabízí pohledy na jeho hladinu, žďárský zámek i poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře, který je zapsaný na seznamu UNESCO. Druhý okruh, označený jako A, měří asi 2,3 kilometru.
Na stezce jsou informační tabule, místa k odpočinku a vyhlídková mola. Oba okruhy město uvádí jako bezbariérové. Citlivé mokřadní prostředí je ale potřeba sledovat pouze z vyznačené trasy: do rašelinných porostů ani podmáčených míst se nevstupuje a živočichy není vhodné rušit. Dřevěné chodníky a vyhlídky umožňují pozorovat lokalitu bez zbytečného poškozování půdy a rostlin.
O zachování zdejší rozmanitosti se stará pravidelné kosení a odstraňování náletových dřevin. Obtížně dostupné části se udržují ručním křovinořezem nebo ručně vedenou sekačkou, jiné plochy se kosí dvakrát ročně. Některé úseky zůstávají záměrně bez seče, aby v nich měli úkryt bezobratlí živočichové.