Na kopci Panák nedaleko Ždánic čeká návštěvníky výrazný kamenný památník, který se během desetiletí několikrát proměnil. Jeho dnešní podoba už na první pohled neprozradí, že původně vznikl jako pocta Antonínu Švehlovi a agrárnímu hnutí. Později se z něj stal památník obětí nacismu a bojovníků za svobodu.
Pomník Antonína Švehly z první republiky
Stavba vznikala v letech 1935 až 1936 z podnětu mládeže Agrární strany. Na její financování přispívali agrárníci a hospodářské záložny, tedy lidé a instituce spojené s prostředím, k němuž měl Antonín Švehla blízko. Významný politik první republiky, bývalý ministerský předseda a přední představitel agrárního hnutí zemřel v roce 1933. V následujících letech mu na různých místech vznikaly pomníky i pamětní desky.
Monument na Panáku byl postaven ze železobetonu a žernovské žuly. K jeho vrcholu vede schodiště a původně ho doplňovala bronzová Švehlova busta. Umístění na návrší mělo památníku zajistit důstojnost i výrazné místo v okolní krajině. Po nacistické okupaci však byla busta odstraněna, takže původní kompozice se nedochovala.
Poválečná proměna významu
Po druhé světové válce dostal památník zcela jiný obsah. Objekt byl přeměněn na krajský památník obětí fašismu a původní záměr počítal s uvedením jmen obětí z Kolínska, Českobrodska a Kouřimska. Místo spojené s politickým hnutím první republiky tak začalo připomínat válečné oběti a odpor proti nacistické okupaci.
Další úpravy následovaly po roce 1948. Z památníku byla podle dochovaných popisů odstraněna jména židovských obětí, žulový obelisk byl přebroušen a opatřen novým věnováním. Dnešní nápis připomíná oběti nacismu a padlé bojovníky za svobodu z let 1938 až 1945.
Co si na místě prohlédnout
Památník je zajímavý nejen svou architekturou, ale také tím, jak se do něj propsaly politické změny. Na jednom místě se potkává vzpomínka na Antonína Švehlu a agrární hnutí, poválečná pietní připomínka obětí nacismu i pozdější zásahy do toho, která jména a jaký výklad válečných dějin měly zůstat ve veřejném prostoru.
Z původního díla dnes návštěvník uvidí především schodiště, obelisk, žulové části a dochovaný nápis. Chybí naopak bronzová busta Antonína Švehly. O jejím dalším osudu ani o autorovi busty se v turistických popisech objevují informace, jejich přesné ověření by však vyžadovalo archivní nebo odborné prameny.
Krátká vycházka ze Ždánic
Památník stojí přibližně ve výšce 388 metrů nad mořem a je volně přístupný. K místu vede zelená turistická značka z Bulánky nebo ze Ždánic. Přístup ze Ždánic lze spojit také s cyklotrasou označovanou SOS.
Nečeká tu upravený areál ani návštěvnické zázemí. Památník je spíše cílem kratší vycházky krajinou a jeho současný stav není ideální; objekt by potřeboval nákladnější rekonstrukci. Při návštěvě stojí za pozornost schodiště, obelisk, použité kamenné prvky i nápis, který připomíná poválečné přepsání původního významu místa.