Do severní části Zborov se vyplatí zamířit za drobnou památkou, která na první pohled nepůsobí nijak okázale. Kostel sv. Jana Křtitele stojí západně od hlavní komunikace a tvoří součást menšího historického areálu. Kromě samotného kostela k němu patří také márnice a dřevěná zvonice obedněná prkny.
Nejstarší podoba stavby se podle obecních informací spojovala s románskou rotundou s protáhlou východní apsidou. Kostel mohl vzniknout někdy ve 12. až 13. století, přesný rok založení však známý není. Právě tento předpokládaný původ řadí zborovskou stavbu k pozoruhodným památkám Klatovska.
Stavba, kterou měnily staletí
Dnešní kostel není prostým zachováním původní románské stavby. Během 17. a 18. století se do jeho podoby výrazně propsal barokní sloh. Úpravy se dotkly kleneb i východní části, kde vznikla hranolová věž.
Odborný popis současného objektu uvádí obdélnou loď, pravoúhlý presbytář a užší sakristii na východě. Vstup je umístěn na západní straně. Na jižní straně kostela se dochoval zazděný raně gotický portál, který připomíná starší etapu vývoje stavby.
Také interiér nese stopy barokní přestavby. Presbytář má barokní klenbu, loď zdobí barokní kupole a oba prostory propojuje polokruhový triumfální oblouk. Rozdíl mezi možnou původní rotundou a dnešním obdélným kostelem ukazuje, jak se historické stavby postupně přizpůsobovaly novým potřebám a stavebním zásahům.
Kostel v příběhu Zborov
Zborovy leží v nadmořské výšce přibližně 577 metrů. První písemné zmínky o obci pocházejí z let 1384 až 1418 a podle obecních informací zde kostel sv. Jana Křtitele stál už v době těchto záznamů. Jeho historie tak souvisí s dlouhým vývojem obce, jejíž kořeny sahají ještě před první dochované písemné zprávy.
S místem se pojí také pověst o rytíři Hoškovi z Borov. Po návratu ze zajetí měl slíbit, že nedaleko svého sídla nechá postavit kostelík zasvěcený sv. Janu Křtiteli. Tento příběh patří k místní tradici, nejde však o historicky doloženou událost.
Vyprávěla se i jiná verze, podle níž měl kostel založit Jaroslav ze Šternberka. Podle obecních údajů se tato tradice nezakládá na pravdě. Obě pověsti přesto ukazují, jak se v menších obcích vedle písemných pramenů a stavebních průzkumů uchovávají také vlastní příběhy o minulosti.
Zastávka u kostela a výprava k hradišti
Prohlídku zborovského areálu lze spojit s procházkou po okolí. Asi kilometr severovýchodně od obce se nacházejí pozůstatky slovanského hradiště Hrádek. Jeho kamenné valy bývají tradičně datovány přibližně do 10. století. Na jednom výletě se tak setkávají dvě odlišné vrstvy zdejší minulosti: raně středověké osídlení a pozdější křesťanská stavba.
Pravidelná návštěvní doba kostela ani možnost prohlédnout si jeho interiér nejsou potvrzené. Režim zpřístupnění je proto před cestou potřeba zjistit u obce nebo místní farnosti. I zvenčí však areál představuje zajímavou zastávku díky spojení předpokládaných románských kořenů, barokních proměn, dřevěné zvonice a místních pověstí.