Galerie zámeckého šenku na Zbirohu nabízí pohled na méně známou stránku Alfonse Muchy. Vedle plakátů a obrazů, s nimiž si jeho jméno spojuje většina návštěvníků, tu vystupuje také jako fotograf. Zachytil svou rodinu, obyvatele města i samotný zámek s okolím na začátku 20. století.
Komorní výstava doplňuje prohlídku historického areálu o pohled do každodenního života. Na dobových snímcích se objevují lidé i místa, která lze porovnávat s dnešní podobou Zbiroha. Zámek tu není jen památkou, ale prostředím, v němž Mucha žil, pracoval a hledal inspiraci.
Objektiv jako součást umělcovy práce
Fotografie pro Muchu neznamenala pouze uchování rodinných vzpomínek. Používal ji také při přípravě vlastních děl. Fotografoval postavy, jejich gesta, držení těla, oblečení i výrazy a tyto záznamy mohl později využít při komponování obrazů.
Zbirožská kolekce proto ukazuje víc než jen podobu slavného malíře a jeho okolí. Přibližuje způsob, jakým si Mucha shromažďoval obrazový materiál. Mezi fotografovanými jsou také místní obyvatelé, kteří se díky tomu stali součástí příběhu jeho tvorby i historie města.
Více než sto let staré snímky zároveň zachycují prostředí, které se proměnilo. Pohled na zámek, jeho okolí a tehdejší obyvatele umožňuje vnímat Zbiroh jako konkrétní místo, nikoli pouze jako kulisu k umělcovu životopisu.
Podklady pro Slovanskou epopej
Se Zbirohem je spojená také část práce na Slovanské epopeji. Mucha na monumentálním cyklu působil přímo na zámku, mimo jiné v prostoru dnešního Muchova sálu. Zámecké prostředí mu tak sloužilo nejen k pobytu, ale i jako pracovní zázemí pro projekt, který později získal mimořádné postavení v českém umění.
Některé vystavené fotografie se staly předlohami pro postavy v epopeji. Návštěvník tak může sledovat proměnu konkrétního člověka před objektivem v postavu na velkoformátovém plátně. Za působivými historickými scénami se odhaluje všednější, ale důležitá část umělcovy práce: pozorování lidí, hledání výrazu a příprava kompozice.
Dobová podoba expozice představila přibližně čtyři desítky Muchových předlohových fotografií k epopeji. Rozsah galerie se může v průběhu času měnit, její základní téma však zůstává stejné – propojení Muchovy fotografické praxe s dílem, které bývá spojováno především s malířstvím.
Zámek, kde Mucha žil a tvořil
Zbiroh má kořeny ve 13. století, kdy byl gotickým hradem. Později prošel přestavbou na novorenesanční zámek. Do jeho novodobých dějin výrazně zasáhl Alfons Mucha, který zde podle dostupných údajů pobýval v letech 1910 až 1928. Některé materiály města uvádějí užší období od roku 1912 do roku 1928.
Výstava fotografií tuto kapitolu nepředstavuje jen prostřednictvím letopočtů. Ukazuje rodinu, místní obyvatele i zákoutí, která Mucha znal z každodenního života. Díky tomu se jeho pobyt na Zbirohu spojuje s konkrétními tvářemi a místy, nikoli pouze s historií vzniku slavného cyklu.
Komorní galerie v zámeckém šenku
Prohlídka galerie podle provozovatele zabere přibližně 15 až 30 minut. V letní sezoně bývá výstava součástí Hradního okruhu, zatímco v zimním období ji lze navštívit samostatně. Režim návštěvy a případnou rezervaci je třeba přizpůsobit aktuálnímu provozu zámku.