Na návsi v Bezděkově, místní části Žatce, sídlí malé Letecké muzeum Korea–Merkur. Přibližuje základnu Žatec–Staňkovice, po níž v prostoru dnešní průmyslové zóny Triangle zůstalo jen málo. Vedle historie letiště a proudových letadel se věnuje také pilotům, technikům a dalším lidem, kteří se starali o jeho provoz.
Od válečné dráhy k MiGům
Letiště vzniklo za druhé světové války. Německá armáda zde vybudovala především vzletovou a přistávací dráhu, po roce 1945 se pak místo proměnilo ve významnou československou vojenskou základnu. Roku 1951 sem přišel 11. stíhací letecký pluk, který na letišti působil až do jeho zániku.
Na základně se vystřídaly sovětské proudové stroje od MiGu-15 přes MiG-21 až po MiG-29. S letištěm byla spojená také místní Tygří letka. Muzeum připomíná její piloty, například Petra Chamráda, Josefa Hlavu, Zbyňka Lomičku, Jiřího Šablaturu, Vladimíra Basáka a Igora Smékala.
Název Korea–Merkur spojuje dvě označení s odlišným původem. Podle pamětníků a muzea se slovem Korea začalo říkat základně kvůli rozbahněnému terénu při její poválečné výstavbě a provozu. Oficiálním názvem letiště ale nebylo. Merkur byl jeho volací znak.
Z Bezděkova vedla cesta do Izraele
Letiště mělo význam i za hranicemi Československa. V roce 1948 se zapojilo do operace Balak, jejímž cílem bylo dopravit zbraně a letadla do nově vznikajícího Izraele. Z Bezděkova putovaly mimo jiné první bojové letouny Avia S-199, postavené na základě německých Messerschmittů. V počátcích izraelského letectva sehrály důležitou roli.
Tato kapitola ukazuje, že základna u Žatce nebyla pouze místem výcviku a každodenního provozu. Zasáhla také do poválečných událostí, které ovlivnily podobu letectví a bezpečnostní situaci na Blízkém východě.
Technika i vzpomínky lidí
Expozici připravil spolek Letci–Žatec a jeho zakladatelé. Sbírky tvoří fotografie, dokumenty, uniformy, odznaky, modely a další předměty, které zapůjčili bývalí příslušníci letiště a letečtí nadšenci. Muzeum tak vedle techniky zachycuje i konkrétní lidi a jejich zkušenosti.
K vidění jsou části velitelského stanoviště zvané planžety. Právě na nich se ručně zaznamenával pohyb letadel, a připomínají tak práci, která dnes probíhá prostřednictvím digitálních systémů letecké kontroly. Expozici doplňuje kokpit s vystřelovacím sedadlem, letecké přilby a přední část MiGu-21. Samostatná část se věnuje československým letcům, kteří za druhé světové války sloužili v britském Královském letectvu.
Nejvýraznějším exponátem je skutečný MiG-21 zapůjčený Vojenským historickým ústavem. Vyrobili ho v roce 1966 a sloužil přímo na žateckém letišti. Jeho služba skončila 31. srpna 1990.
Co se stalo s letištěm
Vojenský provoz základny skončil v roce 1993. Areál se poté postupně likvidoval a mizely jeho budovy, dráha i další vybavení. Některé prameny uvádějí, že místo bylo definitivně srovnáno se zemí přibližně v roce 2003. Dnes zde leží průmyslová zóna Triangle a muzeum připomíná podobu krajiny, kterou už návštěvník na místě nenajde.
Součástí nabídky je také letecký simulátor. S instruktorem si lze vyzkoušet například Cessnu, L-39 nebo MiG-21. Simulátor, stejně jako skupinové a školní návštěvy, je třeba domluvit předem.
Návštěva v Bezděkově
Letecké muzeum Korea–Merkur najdete na adrese Bezděkov 118, 438 01 Žatec. Otevřeno má každou sobotu, případně po předchozí dohodě. Vstupné je dobrovolné a v okolí se lze orientovat podle větrného rukávu.