Při procházce historickým Žatcem se chrámu Nanebevzetí Panny Marie jen těžko vyhnete. Stojí na Hošťálkově náměstí naproti Kněžské bráně a jeho dnešní podoba spojuje stopy starší románské stavby, gotické trojlodí a barokní úpravy. V okolí navíc najdete samostatnou zvonici i soubor soch, které dotvářejí charakter tohoto místa.
Stavba s románskými kořeny
Chrám vznikl na místě mnohem staršího kostela. Farní údaje spojují románské počátky s letopočty 1004 a 1206, tato data je však třeba brát s rezervou. Z původní stavby se měly zachovat části západního průčelí a reliéf svatého Petra z první poloviny 13. století. Reliéf je dnes umístěn v ostění západního portálu.
Podstatnou část současné podoby získal kostel ve 14. století. Jde o gotické síňové trojlodí, jehož boční lodě jsou užší než hlavní, a o presbytář zakončený polygonálně. Vysoká hrotitá okna zdobí kružby. Stavba se spojuje s parléřovskou stavební hutí; případná účast huti Petra Parléře je přesnější formulací než připisovat chrám přímo samotnému Parléřovi.
Barokní proměny chrámu i okolí
Po požáru v roce 1738 dostal kostel nové západní průčelí, patrně kolem roku 1740. Jeho dvě postranní věže a trojúhelníkový štít vytvářejí výraznou barokní tvář, která se otevírá při pohledu z prostoru před Kněžskou bránou.
Ke kostelu byla v letech 1724 až 1728 připojena kaple svatého Jana Nepomuckého. Má polygonální půdorys, pilastrové členění a kupoli s lucernou. Freska uvnitř zachycuje výjevy ze světcova života; datována je rokem 1746 a její autorství se připisuje J. A. Czetschovi, případně Genschovi.
Jižně od chrámu stojí samostatná zvonice. Postavil ji Pavel Loschy v letech 1770 až 1773. Pilastry člení její průčelí a stavbu završuje cibulovitá báň.
Barokní sochařská výzdoba pokračuje také venku. V okolí kostela jsou sochy svatých Petra, Pavla, Františka z Assisi, Václava, Ludmily, Norberta, Immaculaty a Maří Magdaleny. Většina z nich měla vzniknout v letech 1728 až 1729 v dílně žateckého sochaře Jana Karla Vettera.
Oltář a další vybavení interiéru
Hlavní oltář pochází z roku 1670 a jeho architektura je spojována s Veitem Styrlem. Ústřední obraz Nanebevzetí Panny Marie vznikl o dva roky dříve a bývá uváděn jako dílo Antonína Stevense ze Steinfelsu. Po stranách jej doplňují sochy svatých Petra, Pavla, Norberta, Augustina, Zikmunda a Václava; součástí oltáře jsou rovněž obrazy Boha Otce a Nanebevzetí Panny Marie.
Obě malby byly v minulosti ve špatném stavu a prošly náročným restaurováním. Restaurátoři odstranili nečistoty a nevhodné přemalby, zpevnili malbu a obrazy znovu napnuli na plátno. Obnovena byla také oltářní architektura. V chrámu se nacházejí rovněž raně barokní sochy od Veita Styrla, cínová křtitelnice Jana Götzera z roku 1716, varhany pražské firmy Schiffner z 19. století a křížová cesta z let 1949 až 1950, kterou vyřezal František Rada.
Prohlídka v historickém centru Žatce
Chrám leží na trase mezi náměstími Svobody, Hošťálkova a Žižkova, takže se dá spojit s procházkou historickým centrem. Vnější plášť kostela byl obnoven v letech 1993 až 1994 a rozsáhlá obnova interiéru proběhla v letech 2004 až 2007. Po ní byl chrám znovu otevřen 3. června 2007.
Kostel neslouží jako stálá turistická expozice. Veřejnost se do něj dostává především při bohoslužbách, koncertech a mimořádných akcích, jejichž termíny se mění. Informace o programu poskytuje žatecká farnost; před návštěvou je také třeba prověřit přístupnost pro osoby se sníženou pohyblivostí.