Poutní místo v Zašové tvoří barokní kostel Navštívení Panny Marie, příběh obrazu starého zřejmě několik staletí a také pramen Stračka. Obraz sem přitahoval poutníky ještě před stavbou dnešního chrámu. Kdy a jak se do obce dostal, ale není doloženo.
Od dřevěného kostelíka k baroknímu chrámu
Na místě dnešního kostela původně stával dřevěný svatostánek zasvěcený svaté Anně. Protože poutníků přibývalo, dosavadní prostor už nestačil. Základní kámen nového kostela položili 14. srpna 1714. Stavba byla dokončena a požehnána 15. července 1725, biskupské konsekrace se dočkala až v roce 1742.
Do chrámu s dvouvěžovým průčelím tehdy přenesli také uctívaný obraz. Kostel patří k výrazným barokním památkám Zašové. Muzeum regionu Valašsko uvádí jako stavitele Jiřího Kocourka; jméno architekta známo není.
Obraz s nejasným původem
Zašovská Panna Marie je temperová malba na dřevěné desce o velikosti 122 × 66 centimetrů. Odborníci její vznik kladou přibližně do poloviny 15. století, kolem roku 1450. Kdo ji namaloval ani jak se dostala do Zašové, se neví.
Malba prošla v průběhu času několika proměnami. Přibližně roku 1726 ji zřejmě upravili při pořizování nového rámu. Po požáru kostela v 19. století následovalo přemalování a v letech 1955 až 1956 restaurování. Podle farního přehledu se originál vrátil na hlavní oltář v roce 1957. Později byl znovu restaurován a vznikla také jeho kopie, takže podoba vystavená na konkrétním místě nemusí být vždy stejná.
Pověst o rytíři a prameni Stračka
Nejasný původ obrazu doprovází místní vyprávění o rytíři, který se dostal do nebezpečí v lese. Panna Marie mu podle pověsti podala šňůru a pomohla mu uniknout. Jednotlivé verze příběhu se liší a jeho motiv je spojen s neobvyklým vyobrazením Madony. Historické prameny však vznik poutního místa nepotvrzují, jde tedy o tradované vyprávění, nikoli doloženou událost.
S pověstí souvisí Stračka, menší poutní místo s pramenem zhruba kilometr od kostela. Leží v krajině, do níž je příběh zasazen, a představuje další zastavení při poznávání Zašové.
Klášter trinitářů a dřevořezba Krista
Součástí někdejšího duchovního zázemí obce byl také klášter trinitářů. Řád se mimo jiné věnoval vykupování zajatců. Zakládací listina kláštera pochází z roku 1722, císařské svolení bylo uděleno o dva roky později a první mniši přišli do Zašové v roce 1725. Klášter zanikl v roce 1783 během josefínských reforem.
V kostele stojí za pozornost také nadživotní dřevořezba Ukřižovaného Krista. Její vznik se odhaduje přibližně na rok 1520, autor ani cesta sochy do Zašové nejsou známy. Obec pořádá v sezoně turistické prohlídky s průvodcem, jejichž termíny se mohou měnit.