Na západní straně Komenského náměstí stojí zásmucký zámek, jehož podoba vznikala po staletí. Návštěvník tu může zvenčí sledovat stopy gotiky, renesance, manýrismu i raného baroka. Areál ale připomíná také méně slavné kapitoly své historie: vojenské využití, chátrání a požár, po němž se památka dodnes opravuje.
Ze středověké tvrze vzniklo šlechtické sídlo
Nejstarší část zámku navazuje na středověkou tvrz spojovanou s rodem Zásmuckých. V 16. století přešly Zásmuky do rukou Adama z Říčan, který nechal tvrz přestavět na renesanční zámek. Městské materiály uvádějí v souvislosti s touto proměnou také rok 1546.
Další zásadní etapa začala roku 1637, kdy panství získali Šternberkové. Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka zahájil rozsáhlou přestavbu a přibližně kolem roku 1660 dal zámku raně barokní podobu. Tehdy vzniklo také jižní křídlo pro služebnictvo s kuchyní. K sídlu patřilo předzámčí, správní a hospodářské budovy i výrazná věž, kterou se do areálu projíždělo.
Průjezdní věž a zahradní grotta
Předzámčí má renesanční původ, po roce 1653 však prošlo novým uspořádáním. Kolem roku 1660 byla zvýšena také branná, neboli průjezdní, věž. Její stanová střecha s balustrádou je podle města v českých zemích ojedinělým řešením. Ve věži vznikla od roku 1999 výstavní síň, určená rovněž pro koncerty a svatební obřady. Její současný provoz není jistý.
Zámecký areál doplňoval park s jezírkem, kašnou a grottou. Francouzský park vznikl na místě někdejšího opevnění a příkopu směrem k náměstí. K širšímu krajinářskému celku patřila také obora s bažantnicí a jelení loukou.
Grotta, někdy označovaná jako sala terrena, je umělá jeskyně a zahradní pavilon. Sloužila k odpočinku i reprezentaci a propojovala zámek s parkem. Její vznik se pravděpodobně klade na konec vlády Oldřicha Adolfa Vratislava ze Šternberka, zhruba na přelom 17. a 18. století. Přesné písemné doklady o založení nejsou známy a autorství některých barokních úprav nelze s jistotou připsat jedinému umělci.
Od vojenského skladu k obnově po požáru
Šternberkové vlastnili Zásmuky až do znárodnění v roce 1948. Výjimkou byla druhá světová válka, kdy byl zámek pod nacistickou vnucenou správou. Regionální historické údaje uvádějí, že se zde tehdy nacházel také archiv zbraní SS.
Po válce převzalo areál ministerstvo národní obrany a od roku 1959 sloužil jako sklad vojenského útvaru. Toto využití poškodilo interiéry i vnější části zámku. Mobiliář po znárodnění skončil zčásti rozprodaný a zčásti rozkradený.
Dne 2. srpna 1982 zámek vyhořel. Největší škody utrpěla jeho severovýchodní část a příčina požáru nebyla podle města nikdy zveřejněna. Po restituci 31. října 1992 začaly záchranné práce: nejprve se zastřešovala požárem poškozená věž a staticky zajišťovala hlavní budova. Následovaly nové krovy, střechy a okna, později opravy vnitřních prostor, fasád a branné věže. Obnova pokračuje po etapách a proměňuje také podobu historického centra Zásmuk.
Areál je nyní uzavřený
Zámek je kulturní památkou evidovanou Národním památkovým ústavem. Město nyní uvádí, že pro veřejnost jsou uzavřeny zámek i zahrada. Starší turistické texty přitom zmiňovaly volně přístupný park a letní návštěvy výstavních prostor v branné věži; tyto informace tedy odpovídají dřívějšímu režimu.
Zámek stojí na adrese Komenského náměstí 1. V jeho bezprostředním okolí se nachází bývalý františkánský klášter s kostelem sv. Františka z Assisi. Širší historii města přibližuje naučná stezka Zásmucká Bažantnice.