V Zásmukách se vyplatí rozlišit dvě části někdejšího zámeckého areálu. Zámek a zahrada jsou pro veřejnost uzavřené, takže k barokní grottě se běžně nedostanete. Zámecká obora je naopak volně přístupná a nabízí cesty kolem vodních ploch i starých stromů.
Grotta připomíná podobu barokní zahrady
Šternberkové získali zásmucké panství v roce 1637. Oldřich Adolf Vratislav ze Šternberka poté nechal původně renesanční zámek přestavět v barokním stylu. Proměnou prošlo také jeho okolí: vznikl park s okrasnou zahradou, oborou a bažantnicí. Areál tak sloužil nejen k bydlení, ale také k odpočinku, reprezentaci a chovu zvěře.
Součástí zahrady byla grotta, označovaná také jako sala terrena. Podobné stavby v barokních zahradách poskytovaly místo k pobytu a zároveň dotvářely jejich architektonickou podobu. V Zásmukách dnes připomínají někdejší zahradní kompozici, samotná zahrada i grotta jsou však za hranicí veřejně přístupného prostoru.
Silnice vedla nad jelením tunelem
Původně měla obora rozlohu přibližně padesáti hektarů. V 18. století ji rozdělila císařská silnice spojující Prahu s Kutnou Horou. Zvířatům umožňoval přechod mezi oběma částmi podchod pod vozovkou, známý jako jelení tunel.
Oborou protéká potok Špandava a na jeho dolním toku leží Horní a Dolní Oborák. Dolní část se dříve jmenovala Bažantnice. Na její centrální louce se pásli jeleni; chovalo se zde celkem 25 kusů jelení a dančí zvěře. V letech 1942 až 1945 byla zvířata vystřílena.
Měnila se i podoba krajiny. Původní hvězdicové uspořádání obory, spojované se šternberským znakem, v 19. století zaniklo a místo získalo přírodnější charakter.
Trasa mezi loukami a starými stromy
Dolní částí obory prochází naučná stezka Zásmucká bažantnice, kterou zřídili v roce 2014. Další možností je žlutá turistická značka ze Zásmuk směrem na Toušice. Trasa vede krajinou, kde se střídají cesty, louky a rybníky.
V Bažantnici se uvádí více než tři sta stromů starších sta let. Za nejstarší a největší je označován Leopoldův dub, jehož věk se odhaduje na přibližně čtyři století. Aktuální dendrologický průzkum doložen není, takže přesná čísla je třeba brát s rezervou. Staré stromy jsou součástí krajiny, která se proměnila z šlechtické lovecké obory v prostor pro pěší procházky.