V žamberském muzeu můžete během jedné návštěvy projít kolem lékárenských dóz, prohlédnout si pohyblivý betlém a poznat, jak se ručně vážou knihy. Sbírky sídlí v empírové budově bývalého Kateřinského špitálu v ulici Československé armády a vyprávějí o městě, jeho obyvatelích i místních řemeslech.
Špitál, který se proměnil v muzeum
Dům nechal mezi lety 1840 a 1845 postavit John Parish jako zázemí pro přestárlé a nemocné obyvatele panství a zámku. Počítalo se s místem pro šest mužů a šest žen. Myšlenka na žamberské muzeum souvisela už s účastí města na Národopisné výstavě českoslovanské v Praze v roce 1895. Instituce vznikla v roce 1911, kdy byl podle městské kroniky zapsán první sbírkový předmět.
V následujících desetiletích sbírky několikrát změnily působiště: zamířily mimo jiné na zámek a později do kasáren. Do opravené budovy bývalého špitálu se muzeum slavnostně vrátilo v roce 1975. Dnes spravuje přibližně 16 000 předmětů a stálá expozice představuje dějiny Žamberka, významné osobnosti zdejšího regionu i lidová a umělecká řemesla.
Interiér lékárny z 19. století
Mezi exponáty vyniká celý interiér Erxlebenovy novogotické lékárny. Celek vznikl v 90. letech 19. století ve Vídni u firmy Carla Frankeho pro lanškrounského lékárníka Eduarda Erxlebena. Dobové vybavení připomíná dobu, kdy se léky připravovaly přímo v lékárně a byliny se ukládaly do označených nádob. Součástí instalace jsou také repliky porcelánových stojatek se znakem rodiny Erxlebenů.
Jedličkův betlém oživuje místní život
Mechanický Jedličkův betlém vytvořili žamberecký soustružník Ferdinand Jedlička a jeho syn Josef. Vznikal hlavně za první republiky. Z původních téměř 250 figurek se dochovalo přibližně 230 a jejich podoba vychází z kralických betlémů.
Vedle biblických výjevů se v něm objevují také zdejší řemesla a provozy, například tkalcovství, soustružnictví nebo větrný a vodní mlýn. Postavy uvádějí do pohybu převody a řemeny. Původně se mechanismus ovládal klikou, později dostal motor. V horní části betléma je ukrytá zvonkohra a mezi figurkami lze najít i Ferdinanda Jedličku. Po restaurování se betlém v prosinci 2025 představil v nové stálé expozici.
Knihařské řemeslo a Ďáblova bible
V červnu 2024 muzeum otevřelo expozici žamberského knihařství. Ukazuje vývoj oboru, místní knihaře, používané nástroje i jednotlivé kroky ruční vazby. Návštěvníci si mohou prohlédnout různé typy knižních vazeb a poznat práci, při níž se uplatní přesnost, trpělivost i cit pro materiál.
Jedním z hlavních exponátů je maketa Codexu Gigas, známého jako Ďáblova bible. V roce 2007 ji vytvořil žamberský umělecký knihař Jiří Fogl a muzeu ji dlouhodobě zapůjčil. Originální rozsáhlý rukopis vznikl na přelomu 12. a 13. století. Po třicetileté válce se dostal do Švédska a nyní je uložen v Královské knihovně ve Stockholmu.
Program pro děti i další místa v Žamberku
K stálým atraktivitám muzea patří také loutkové divadlo. Betlém a loutky mohou zaujmout děti, zatímco další části expozice přibližují historii města a zdejší práci řemeslníků.
V programu na rok 2026 je výstava Za hradbami středověku, připravená ve spolupráci s Moravským zemským muzeem. Koná se od 7. června do 30. srpna a věnuje se středověkému životu, husitským vozům i penězokazecké dílně. Součástí je také možnost vyrazit si vlastní minci.
Muzeum najdete na adrese Československé armády 472. V hlavní sezoně má otevřeno ve všední dny i o víkendech; mimo sezonu se režim může měnit a někdy je návštěva možná po předchozí domluvě. K dalším místům, která muzeum spravuje, patří Domek Prokopa Diviše, Tyršova rozhledna, židovský hřbitov s expozicí v obřadní síni a Domek Na Sboru.