Fresky a iluzivní malby v zámeckých pokojích, pět zahradních teras a výhled přes chmelnice do krajiny Žatecka. Stekník u obce Zálužice nabízí výlet, při kterém se rokoková památka přirozeně propojuje s místem, kde se po generace pěstuje a zpracovává chmel.
Prohlídka od kaple po reprezentační sály
Největší pozornost si zaslouží rokoková výzdoba interiérů. Fresky, štuk a nástěnné malby vytvářejí optické iluze, které místnosti proměňují v působivé scénické prostory. Výzdoba sala terreny, reprezentačního sálu a kaple pravděpodobně vznikla v letech 1767 až 1769. Malby se dochovaly také v obytných pokojích v patře.
Součástí zámku je kaple s nástěnnými obrazy připisovanými Ignáci Raabovi. Prohlídka tak nepředstavuje jen slavnostní sály, ale také soukromější část šlechtického sídla. Některé prostory dosud čekají na obnovu; podle aktuální nabídky lze navštívit i interiéry, na nichž jsou patrné další vrstvy vývoje stavby.
Základní prohlídkový okruh trvá přibližně 45 minut. Nabídka může zahrnovat také kratší trasu s výstavou a sklepením nebo rozšířený okruh dosud neobnovenými prostory.
Zahrada s nečekanou vojenskou připomínkou
Procházku po zámku doplňuje zahrada založená ve stylu italské barokní zahradní kompozice. Její hlavní osa vede ke středu zahradního průčelí. Západní část tvoří pět teras, které zpevňují zídky a propojují schodiště. Výškový rozdíl překonávají postupně a sestupují k ploše s bazénem.
Podle správy zámku patří Stekník k několika málo dochovaným zahradám tohoto typu v Česku. V létě její vzhled doplňují kvetoucí popínavé růže. V areálu se nachází také řopík B1-100, objekt lehkého opevnění z roku 1937. Zahradní geometrie se tu tak setkává s připomínkou vojenské historie.
Samostatná procházka zahradou zabere zhruba 20 minut. Její návštěvu lze spojit s prohlídkou zámku, případně si ji projít odděleně.
Z tvrze vzniklo rokokové sídlo
Stekník má starší historii než jeho dnešní podoba. Předcházela mu pozdně středověká tvrz spojovaná s rodem Kaplířů ze Sulevic. Po konfiskaci na počátku třicetileté války vystřídala objekt řada majitelů. Roku 1681 koupil pozůstatky vyhořelé tvrze žatecký měšťan Jan Jiří Kulhánek, později povýšený do šlechtického stavu s přídomkem z Klaudensteina. Nechal zde postavit vrcholně barokní zámek.
Výraznou proměnu přinesla druhá polovina 18. století. Za Jana Františka Václava Kulhánka z Klaudensteina získal areál rokokový vzhled. Úpravy se týkaly fasád, interiérů, zahrady i ohradních zdí a ze zámku vytvořily reprezentativní šlechtické sídlo.
Součást krajiny žateckého chmele
Samotný zámek nemá na seznamu UNESCO samostatný zápis. Je součástí venkovské části památky Žatec a krajina žateckého chmele, která se světovým dědictvím stala v roce 2023. Kromě zámku do ní patří chmelnice a vesnice Stekník a Trnovany. Městskou část zápisu tvoří historické centrum Žatce a jeho průmyslové předměstí.
Chráněné území zachycuje celý chmelový cyklus, od pěstování přes sušení a zpracování až po obchod. K jeho charakteristickým prvkům náleží konstrukce z kůlů a drátů, sušárny, sklady, historické cesty i vazba na řeku Ohři. Vesnice Stekník si zachovala zděné stavby kolem návsi a velká část okolní krajiny zůstává autentická. Zámek býval sídlem místního velkostatkáře a dodnes se výrazně zvedá nad chmelnicemi.
Zámek má adresu Stekník 1, 438 01 Žatec, administrativně však spadá pod obec Zálužice. Otevírací doba, ceny i nabídka prohlídek se mění podle sezony.