Kamenná rotunda, zbytky hradištních valů a základy zaniklého kostela Panny Marie leží na jednom návrší nad obcí Zákolany. Budeč, v katastru Kovár, je národní kulturní památkou a jedním z významných míst spojených s počátky přemyslovského státu. Od Prahy ji dělí přibližně 15 až 17 kilometrů severozápadním směrem.
Za nejstarší stojící kamennou stavbu v Česku se označuje hlavní loď zdejší rotundy svatého Petra a Pavla. Tento primát se vztahuje právě na zachovanou předrománskou část, nikoli na celý dnešní kostel. Věž, kněžiště a sakristie vznikly v pozdějších obdobích.
Od hradiště k rotundě
Návrší sloužilo lidem už dávno před příchodem Přemyslovců. Osídlené bylo v pozdní době bronzové a na začátku starší doby železné, zhruba v 8. až 6. století před naším letopočtem. Hradiště se tu začalo budovat ve druhé polovině 9. století a stalo se jedním z opěrných míst přemyslovské moci ve středních Čechách.
Podle tradice dal kníže Spytihněv I. po roce 895 postavit rotundu zasvěcenou svatému Petrovi. Její původní loď se dochovala ve velké míře. Stavba měla podkovovitou apsidu, kterou na konci 16. století nahradilo obdélné kněžiště. Kolem 12. století přibyla románská hranolová věž; zčásti se v ní zachovala sdružená okna. V té době se patrně rozšířilo zasvěcení kostela také na svatého Pavla.
Roku 1585 vzniklo nové obdélné kněžiště a v 17. století byla doplněna sakristie. Uvnitř stojí za pozornost kamenná renesanční kazatelna s letopočtem 1585. Její reliéf zobrazuje Krista jako Dobrého pastýře a patrony kostela.
Škola, kterou spojuje tradice se svatým Václavem
S Budčí se pojí vyprávění o mladém Václavovi, který se tu měl učit latinsky a získávat vzdělání. Svatováclavské legendy tuto tradici zachycují, nejde však o přímý doklad jeho školní docházky. Odpovídá přesto významu hradiště, které mělo církevní i vzdělanostní zázemí.
V areálu stál vedle rotundy také kostel Panny Marie. Jeho půdorys je dnes vyznačen v terénu a archeologické nálezy dokládají, že kostel existoval nejpozději ve druhé polovině 10. století. Hradiště mělo akropoli a vnější předhradí. Stopy obvodových valů jsou v krajině stále patrné a vnitřní akropole měřila po obvodu více než 700 metrů.
Nálezy vypovídají také o zdejší společenské elitě a možném kulturním životě. Patří mezi ně zdobené kostěné hřebeny i předměty pokládané za pisátka, jejichž funkce ovšem není u všech jistá.
Stopy násilí v archeologických nálezech
Během 10. století zasáhla osídlení násilná událost. Následovalo obnovení opevnění a stavba dalších nadzemních objektů. V sousední lokalitě Na Týnici archeologové našli hromadný hrob s ostatky několika desítek lidí, převážně mladých mužů. Odhady uvádějí přibližně 33 až 60 jedinců.
Hrob bývá spojován s násilím v 10. století, jeho přesné historické vysvětlení ale zůstává nejasné. Nelze jej proto s jistotou přiřadit ke konkrétní mocenské čistce ani k událostem ze života svatého Václava.
Ve 12. století bylo hradiště podle archeologických interpretací osídlené už jen v omezené míře. Po roce 1262 jeho existence definitivně skončila, rotunda však dál sloužila jako kostel a poutní místo.
Jak se zpřesňuje stáří rotundy
O stáří stavby vypovídá také výzkum zveřejněný v lednu 2026 v časopise Radiocarbon. Odborníci analyzovali 15 vzorků malty z rotundy a věže. U vzorků ze základů se mohla projevit geogenní kontaminace, takže jejich výsledky nejsou průkazné. Malta z klenuté kopule tuto anomálii nevykazovala a její datování je považováno za relevantní.
Výsledky podporují tradiční zařazení rotundy na přelom 9. a 10. století, zároveň ale ukazují, že přesné datování historických staveb má své limity.
Co projít v areálu
Návštěvní cesta vede kolem valů, vyznačených základů kostela Panny Marie, starého i nového hřbitova a historických hřbitovních zdí. Na místním hřbitově jsou pochováni mimo jiné pedagog Karel Slavoj Amerling, historikové Václav Davídek a Otto Urban, sochař a spisovatel František Hnátek a akademický sochař Bedřich Stefan. Amerlingova hrobka byla postavena v roce 1876.
Rotunda se s komentovanými prohlídkami otevírá o víkendech od konce května do konce září. Ze železniční stanice Zákolany vede k areálu cesta dlouhá přibližně 1,5 kilometru; dojít sem lze také po trasách ze Zákolan a Kovár.
Každoročně 28. září se na Budči konají Svatováclavské slavnosti. Program zahrnuje průvod, šermíře, dobové tance, řemesla i aktivity pro děti. Novodobé pořádání slavností bylo obnoveno v roce 2005. Další ročník se podle zveřejněných údajů obce uskuteční 28. září 2026 od 10 hodin.