Na Růžovém paloučku v Černé Vodě měl Jan Amos Komenský roku 1628 naposledy opustit Čechy. Jako člen Jednoty bratrské odešel po bělohorské porážce spolu s dalšími exulanty do zahraničí. Dnes toto místo tvoří závěr naučné trasy, která k jeho příběhu přidává dějiny Žacléře, hornictví, průmyslu i zdejší krajiny.
Od města k hranici země
Komenského cesta navazuje na putování skupiny českých bratří, která v zimě 1627 vyrazila z Horní Branné přes Černý Důl, Janské Lázně, Svobodu nad Úpou a Mladé Buky do Žacléře. O rok později Komenský pokračoval přes Černou Vodu, kde překročil hranice země. Do Čech se už nevrátil.
Růžový palouček dnes připomíná tuto událost nejen pamětní atmosférou. Nachází se tu také Labyrint, dílo sochařky Pauliny Skavové inspirované Komenského knihou Labyrint světa a ráj srdce. Kamenné bloky nesou citáty a kovová písmena ukrývají tajenku, takže zastavení může zaujmout i děti.
Žacléř, který vyrostl na obchodu a uhlí
Výchozím místem trasy je Rýchorské náměstí. První písemná zmínka o hradu Schetzler pochází z roku 1334 a význam sídla později podpořila obchodní cesta do Slezska. Důležitou součástí místní historie se stala také těžba uhlí, která na Žacléřsku začala už roku 1570.
Jednotlivé panely připomínají rovněž důl Jan Šverma. Ten vznikl v roce 1950 spojením několika jam a hlubinné dobývání v něm skončilo definitivně roku 1992. Trasa tak ukazuje proměnu území, které bývalo výrazným hornickým centrem a dnes leží v podhůří východních Krkonoš.
Mezi další zastavení patří kostel Nejsvětější Trojice, městský hřbitov, zámek Žacléř, Rýchory, Vernířovice, Prkenný Důl a urnový háj. Svůj příběh má také žacléřská porcelánka. Výroba v ní začala na konci 19. století a později se podnik zaměřil na technický a elektrotechnický porcelán. S touto tradicí je spojována značka Keramtech.
Místa, která připomínají i temné dějiny
Naučná trasa vede také kolem bývalé přádelny a pracovního tábora z období druhé světové války. Ten sloužil k věznění židovských dívek, především z Polska a Maďarska. Z celkových 111 vězeňkyň bylo 96 Polek a 15 Maďarek. Vedle příběhů práce, výroby a rozvoje tak stezka připomíná i bolestnou kapitolu zdejší historie.
Putování mezi Žacléřem, Bobrem a Černou Vodou postupně mění kulisy. Městské ulice střídají menší osady, lesní úseky a podhorská krajina s výhledy směrem k Vraním horám a Královeckému Špičáku. Historická zastavení proto nejsou oddělená od míst, k nimž se vztahují.
Krátší okruh i delší putování
Celkem je v okolí Žacléře rozmístěno 17 informačních panelů, které však netvoří jednu jedinou souvisle vyznačenou trasu. Lze si proto sestavit kratší okruh, nebo projít delší variantu přes Černou Vodu a Bobr. KRNAP uvádí vlastní okruh dlouhý 10,8 kilometru s převýšením 156 metrů a časem přibližně tři a půl hodiny. Delší průchod může mít zhruba 16 kilometrů, což jako celkovou délku uvádí také oficiální městský web.
Mapu je možné získat v informačním centru Žacléř, které sídlí v budově městského muzea. Začít se dá na Rýchorském náměstí, kde je však parkovacích míst jen omezené množství. Další parkovací plocha se nachází při příjezdu do města před centrem. Žacléř je podle turistických materiálů hůře dostupný veřejnou dopravou, takže pro delší variantu se hodí příjezd autem.
Na trasu je potřeba počítat s několika hodinami, obuv přizpůsobit počasí a před cestou si ověřit stav značení, panelů i možnosti parkování.