Kostel svatého Bartoloměje najdete přímo na Masarykově náměstí v Zábřehu. Pro návštěvníka je zajímavý nejen svou dnešní barokní podobou, ale také tím, kolik vrstev městských dějin se v něm setkává. Na místě stál chrám pravděpodobně už při založení města ve 13. století. Zábřežská farnost je bezpečně doložena ve 14. století, kdy kostel zřejmě plnil roli hlavního duchovního centra města.
Současný chrám nahradil starší kostel
O nejstarší podobě stavby se dochovalo jen málo. Pomoci mohou historická vyobrazení: nejstarší známá veduta Zábřehu pochází z roku 1623, zatímco podrobnější kresba z roku 1727 zachycuje gotický polygonální presbytář a samostatnou zvonici.
Chrám v průběhu staletí odrážel také náboženské změny ve městě. Během reformace jej využívali kališníci a později luteráni. Po roce 1620 se začal vracet pod katolickou správu. Ve 30. letech 17. století přibyly nový hlavní oltář, tři oltáře boční a kamenný kůr.
Starší stavba ovšem postupně chátrala. Kvůli špatnému technickému stavu byla roku 1750 uzavřena a bohoslužby se dočasně konaly na radnici. O rok později došlo k jejímu stržení a na jejím místě začala vyrůstat dnešní budova. Projekt bývá připisován italskému architektovi Domenicu Martinellimu, který působil ve službách Lichtenštejnů. Martinelli však zemřel už v roce 1718, takže jeho návrh nejspíš při samotné stavbě upravil regionální stavitel.
Nový kostel je přibližně 50 metrů dlouhý. První bohoslužba se v něm konala 10. listopadu 1754, dokončovací práce ale pokračovaly dál. Schodiště na věž vzniklo v roce 1756 a nová dlažba byla položena až roku 1764.
Barokní interiér a náročné základy
Stavitelé se od počátku potýkali s málo únosným podložím. Klenbu bylo nutné zajistit už v roce 1760, protože začala praskat. Roku 1786 pak kostel stáhly ocelové ankry. Výrazné statické opravy proběhly také v 70. letech 20. století.
Vnitřní výzdoba vznikala hlavně v poslední třetině 18. století. Architektura hlavního oltáře pochází z roku 1791 a oltářní obrazy namaloval Josef Tadeáš Supper z Moravské Třebové. Oltáře, kazatelna a křtitelnice jsou spojovány s řezbářem Floriánem Tomáškem z Jedlí.
Při prohlídce stojí za pozornost obraz Poslední večeře, hlavní oltář s výjevem Umučení svatého Bartoloměje nebo boční oltář Příbuzenstva Páně. Varhany z roku 1955 vyrobila firma Rieger. Nástroj je uložený ve starší barokní skříni, která původně patřila varhanám mistrů Staudingerů z Andělské Hory. Roku 1998 vznikl také nový liturgický prostor s obětním stolem od sochaře Petra Váni.
Co připomíná okolí kostela
Dnešní prostor kolem chrámu nevypadá stejně jako v minulosti. Někdejší Kostelní náměstí tvořil hřbitov a menší prostranství, z něhož vedla jedna z ulic k hlavnímu náměstí. Domy před kostelem byly později odstraněny, takže se stavba otevřela do výraznějšího prostoru.
S kostelem souvisí také zábřežská fara. Na místě někdejší mydlárny vznikla před chrámem už v roce 1636. Současná klasicistní budova byla podle městských turistických podkladů postavena roku 1780 za faráře Antonína Josefa Pschora. Rok výstavby připomíná pamětní kámen nad vchodem.
V kryptě pod sakristií bylo v letech 1759 až 1783 pohřbeno patnáct lidí. Patřili mezi ně farář Antonín Cyril Ambrož a rodiče Antonína Josefa Pschora.
Věž s muzeem, zvony a nálezem mincí
Věž kostela je vysoká přibližně 47 metrů. Její historii poznamenaly požáry i válečné rekvizice. Při požáru Zábřehu v roce 1793 vyhořela a původní zvony se roztavily. Současná zvonová sestava byla doplněna v roce 2000, kdy byl vysvěcen největší zvon svatého Bartoloměje o hmotnosti 1 070 kilogramů.
Farní muzeum ve věži funguje od roku 1996. Vzniklo z iniciativy mladých zábřežských zvoníků a věnuje se dějinám kostela i zvonů. Expozice zahrnuje také liturgické předměty a lapidárium. Mezi pozoruhodné exponáty patří renesanční reliéf z portálu tvrze v Nemili, barokní kleště na pečení hostií z roku 1729 a soubor více než 1 340 mincí, které byly nalezeny při opravě pod lavicemi. Součástí prohlídky může být i zvonové patro.
Kostel a muzeum se otevírají především při Dnech evropského dědictví nebo po předchozí domluvě. Prohlídku věže a muzea je třeba objednat předem, protože návštěvní režim se může měnit. Objekt není bezbariérový. Při hledání místa se hodí rozlišit adresy: samotný kostel souvisí s Masarykovým náměstím, zatímco muzeum a fara bývají uváděny na adrese Farní 10.