Záblatský rybník na Třeboňsku je možné vnímat nejen jako vodní plochu, ale také jako výsledek dlouhého proměňování zdejší krajiny. Jeho rozšíření v 16. století zasáhlo do života okolních lidí: část pozemků Německé Lhoty skončila pod hladinou a některé usedlosti se stěhovaly.
Rybník, který několikrát změnil podobu
První rybník na potoce Stojčíně začal podle historického přehledu obce Záblatí budovat Zdeněk ze Šternberka v roce 1475. Už o čtyři roky později ho rozšířil. Roku 1513 přešly obec, statek i rybník do vlastnictví Petra z Rožmberka, jehož rod se významně podílel na rozvoji jihočeského rybníkářství.
Rozsáhlejší úpravy následovaly v letech 1580 až 1582 pod vedením Jakuba Krčína z Jelčan. Tehdy rybník dostal jméno Oplatil, které se ale dlouhodobě neujalo. Zůstalo mu původní označení, zesílila se hráz a vysázely se na ní duby. První výlov takto rozšířeného rybníka proběhl v roce 1585.
Stavba měla také svou cenu pro obyvatele okolí. Pod vodou se ocitla část pozemků Německé Lhoty. Obecní přehled uvádí, že byly vykoupeny čtyři grunty a čtyři usedlíci dostali náhradní grunty v Horní Stropnici. Za zatopenou půdu měli místní získávat rovněž pozemkovou náhradu a podíl menších ryb při výlovech.
Voda putovala mezi rybníky i k mlýnu
Záblatský rybník byl součástí promyšleného vodního hospodářství, ne izolovanou nádrží. Ještě před vznikem Zlaté stoky spojovala podle obecní historie Dvořiště, Záblatský a Bošilecký rybník strouha. Přesná trasa staršího napojení od Dvořiště není jistá; mohla vést přes oblast Ptačího Blata.
Později pomáhala rybníky zásobovat vodou Zlatá stoka. Po výlovu tak bylo možné nádrže doplnit rychleji a zkrátit dobu, kdy zůstávaly prázdné. V některých případech se díky tomu dal rybník znovu nasadit ještě před příchodem mrazů.
Tok stoky sloužil také mlýnům. Záblatský mlýn byl podle obecní historie založen roku 1575. Rybník, stoka a mlýn tak tvořily propojené hospodářské zázemí, které po staletí ovlivňovalo podobu okolní krajiny.
Rozloha se v pramenech liší
U výměry Záblatského rybníka se objevují dva údaje, které označují různé veličiny. Jeden zdroj uvádí katastrální plochu 310 hektarů, zatímco obecní historický přehled zmiňuje 338 hektarů vodní plochy po rozšíření v 16. století. Bez dalšího vysvětlení proto nejde tato čísla chápat jako dvě hodnoty současné rozlohy.
Pro pohled na rybník je podstatná i jeho hráz, někdejší vodní propojení a proměny, které hospodaření přineslo krajině i místním obyvatelům. Rybářství Třeboň plánuje veřejný výlov na 16. až 20. listopadu 2026. Jde o zveřejněný plán, termín ani rozsah akce nejsou neměnné.