Zřícenina hradu Hus leží na úzkém skalním ostrohu, který Blanice obtéká ze tří stran. Přístup od zbytku terénu chránil příkrý svah a opevnění. Dodnes jsou patrné příkopy, valy i zbytky obvodových zdí. V okolí lze rozeznat také stopy obléhání, které v roce 1441 ukončilo historii hradu.
Od královského povolení k loupežné družině
Hrad začali stavět roku 1341 čtyři bratři z Janovic – Jenšík, Vavřinec, Herbord a Pešek. Povolení jim udělil král Jan Lucemburský. Sídlo vzniklo na místě zvaném „Na husi“ a mělo chránit zdejší krajinu i důležitou cestu spojenou s prachatickou větví Zlaté stezky.
Rozsah panství dokládá potvrzení držby, které Peškovi z Janovic vydal Karel IV. v roce 1359. K hradu tehdy náležela městečka Záblatí a Husinec i řada okolních vsí. Po vymření pánů z Janovic připadl nejpozději roku 1363 královské komoře. Kolem roku 1390 jej Václav IV. zastavil svému podkomořímu Zikmundu Hulerovi, který byl v roce 1405 popraven za podvody.
Na hradě pak působil purkrabí Mikuláš z Pístného, užívající také jméno Mikuláš z Husi. Nejpozději roku 1420 sídlo držel Jan Smil z Křemže. Když byl uvězněn, zmocnil se hradu Habart Lopata z Hrádku. Se svou družinou odtud přepadával kupce a soumary na obchodní cestě.
Obléhání v roce 1441
Proti Habartovi vyrazilo v únoru 1441 vojsko vedené Přibíkem z Klenové, Petrem Zmrzlíkem ze Svojšína a Janem, respektive Jankem, Sedleckým z Prachatic. Přidali se také Klatovští. Obléhání trvalo až do září, kdy se posádka vzdala, protože jí došly zásoby.
Po kapitulaci hrad vypálili a rozbořili. V 16. století se už uváděl jako pustý a znovu vystavěn nebyl. V terénu zůstaly útržky hradeb, příčné příkopy a valový pás. Jižní část hradního areálu odděloval další příkop vytesaný do skály. Archeologové v okolí zaznamenali také zákopy a bašty, které vznikly při obléhání.
Modrá značka od Křišťanovického rybníka
Hus je volně přístupný a nemá pravidelnou návštěvní dobu. Na místě není pokladna ani zázemí, jde tedy o výlet do přírody, nikoli o prohlídkový areál. Nejjednodušší cesta vede od Křišťanovického rybníka po modré turistické značce. Podle zvoleného místa startu a varianty trasy měří zhruba dva až tři kilometry a zabere přibližně hodinu.
Začátek trasy vede po rovnější zpevněné cestě. Asi 400 metrů od rybníka leží Kouzelná studánka; za ní se stezka zužuje a přibývá kamenů, kořenů i prudších úseků. Pevná obuv se proto hodí. Cesta není vhodná pro kočárky, při opatrném postupu ji ale zvládnou i menší děti. Na skalním ostrohu je potřeba držet se dál od okrajů a nenarušeného zdiva.
Rybník a zaniklé Cudrovice
Návštěvu hradu lze spojit se zastávkou u Křišťanovického rybníka, jednoho z nejvýše položených rašelinných rybníků v Česku. Má travnaté břehy a přírodní okolí; v sezoně tu bývá občerstvení i tábořiště. Autem se dá přijet k rybníku, parkoviště je přibližně 600 metrů od jeho břehu. Veřejnou dopravou lze využít zastávku Prachatice, rozcestí Křišťanovice, odkud zbývají asi dva kilometry.
Od hradu pokračuje modrá značka údolím Blanice ke zaniklé obci Cudrovice. Připomíná ji především starý hřbitov, kříž a zbytky sakrálních staveb. Ve zbořeništích a okolní vegetaci se může vyskytovat bolševník velkolepý. Delší variantou je přibližně osmnáctikilometrový okruh ze Záblatí přes Hlásnou Lhotu, Křišťanovice, Hus, Blažejovice, Albrechtovice a Dobrou Vodu.
Název hradu může připomínat jméno Mistra Jana Husa, přímá historická souvislost však doložena není. Protože jde o významné archeologické území, kameny se nemají odnášet a do terénu ani zbytků opevnění se nemá kopat či jinak zasahovat.