Pokud při toulkách kolem Vysokého nad Jizerou narazíte na vysocké zelí, nebudete mít před sebou obyčejnou zeleninu. Místní odrůda červeného zelí je typická špičatým tvarem a jemnější, křehkou strukturou. V krajině pod Krkonošemi a Jizerskými horami se pěstuje po generace a nejstarší písemná zmínka o zdejším zelí pochází už z roku 1610.
Odrůda ze svahů kolem Vysokého
Zelí se pěstovalo především na stráních v okolí Vysokého nad Jizerou a Staré Vsi. Právě horské podmínky se dávají do souvislosti s jeho neobvyklým vzhledem i křehkostí. Podle místního vysvětlení mohl špičatý tvar ovlivnit vítr, nejde však o definitivně potvrzený vědecký závěr.
Samotné vysocké zelí je v písemných pramenech jednoznačně doložené až v 19. století. Zelí ale mělo pro obyvatele zdejších horských obcí význam už mnohem dříve. Patřilo k plodinám, které pomáhaly zajistit zásoby na zimu, kdy čerstvá zelenina nebyla běžně dostupná.
Hlavatka nebyla hotová hlávka
Ke zdejší pěstitelské tradici patří také slovo hlavatka, někdy označované jako hlavatice. Název se používal pro sazenice vysockého červeného zelí, nikoli pro samotné sklizené hlávky. Připravovaly se na samostatných záhonech zvaných „hlavatišťata“.
Ve Staré Vsi se tyto sazenice pěstovaly i pro další zájemce z okolí. Putovaly do Vysokého nad Jizerou, Hamrů, Tanvaldu, Šumburku, Kořenova a dalších horských obcí za Jizerou. Spolu s nimi se šířila také zkušenost, jak zelí v náročnějších podmínkách vysadit a pěstovat.
Sklenařice drží rodinnou linku
Na starší tradici navazuje hospodářství rodiny Vondrákových ve Sklenařicích, kde se pěstování zelí podle místní tradice věnuje více než sto let. Dnes tu lze podle sezony a aktuální úrody získat čerstvé hlávky, krouhané nebo kysané zelí i šťávu z kysaného zelí.
Sklenařice jsou místní částí Vysokého nad Jizerou. Při cestě je ale potřeba počítat s tím, že provozovna používá poštovní označení Sklenařice 37, Jablonec nad Jizerou. Z hlediska správního členění však Sklenařice patří k Vysokému nad Jizerou.
Čerstvé, krouhané i kysané
Vysocké zelí se dá jíst syrové, podávat jako příloha nebo zpracovat kvašením. K základnímu nakládání stačí zelí a sůl, chuť lze podle původního receptu doplnit například paprikou, cibulí nebo křenem. Kvašení mělo praktický význam: umožnilo uchovat část sklizně na období, kdy nebylo možné spoléhat na celoroční přísun čerstvé zeleniny.
Význam této plodiny tak nespočívá jen v jejím tvaru a chuti. Vysocké zelí je součástí způsobu hospodaření, který se po staletí přizpůsoboval horské krajině a opíral se o drobná rodinná hospodářství.
Co spojit s návštěvou Vysokého nad Jizerou
Za vysockým zelím se dá vyrazit do Sklenařic a výlet spojit s procházkou po Vysokém nad Jizerou a jeho místních částech. Smysl má zamířit také do Staré Vsi, kde se připomíná tradice někdejších hlavatišťat. Nejde jen o ochutnávku místní zeleniny, ale také o setkání s krajinou svahů, zahrad a malých hospodářství, která ji pomáhala utvářet.
U místního producenta funguje samoobslužný i obslužný prodej, jejich režim se však během roku může měnit. Proměnlivá je také nabídka, protože závisí na sezoně a úrodě. Aktuální dostupnost je proto potřeba zjistit přímo u hospodářství. Adresa prodejního místa je Sklenařice 37, Jablonec nad Jizerou, přestože samotné Sklenařice správně náležejí k Vysokému nad Jizerou.