Vysocký mechanický betlém zachycuje víc než vánoční příběh. Kovář Jan Metelka ze Sklenařic ho vytvářel v letech 1878 až 1914 a do dřevěné krajiny zasadil řemeslníky, zemědělce, horníky, myslivce, provazníka, děti i další obyvatele Vysocka. Některé výjevy mají satirický podtón.
Původní dílo měřilo přes 7,5 metru. Dnešní muzejní sestava je asi čtyřmetrová a čítá přibližně dvě stě postav, z nichž se zhruba polovina pohybuje. Mechanismus rozpohybuje například tančícího medvěda za doprovodu bubínku. Po rozdělení betléma se do Vysokého nad Jizerou vrátila jen jeho část. Roku 1958 ji znovu sestavili a doplnili elektrickým pohonem; betlém se později dočkal také opravy.
Od středověkých nálezů k místním řemeslům
Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí bylo založeno v roce 1930. Vychází ze sbírek předmětů a dokumentů, které se shromažďovaly po Národopisné výstavě v Praze roku 1895. K jeho vzniku významně přispěl historik, etnograf a folklorista Čeněk Zíbrt. Od 50. let muzeum sídlí v někdejším okresním soudu naproti kostelu svaté Kateřiny Alexandrijské.
Historická část expozice připomíná nejstarší dějiny města i okolí. K vidění jsou nálezy z hradů Nístějka a Návarov, které mohly vzniknout už ve 13. století, nejpozději však ve století čtrnáctém, i doklady středověkého sklářství. Město připomíná také latinský zápis městského titulu z roku 1354. Mezi zajímavé exponáty patří odlitky pražských grošů Václava II. a Jana Lucemburského. Pocházejí z pokladu, který měl být kolem roku 1330 ukryt na Tříčských vrších.
Každodennost zdejšího kraje přibližují modely roubených chalup, včetně těch vytvořených pro Národopisnou výstavu. Vedle malovaného nábytku s typickým krkonošským mramorováním muzeum vystavuje keramiku, podmalby na skle a dřevořezby. Nechybí ani sbírka postav Krakonoše.
Samostatná část se věnuje hospodaření a řemeslům. Dozvíte se tu o lnářství, pernikářství i krátké tradici slaměnkářství. Expozice představuje také výrobu vysockých baček a zpracování skleněných sekaných korálů, které souviselo s rozvojem bižuterního průmyslu.
Město lyžařů a ochotníků
Lyžování se ve Vysokém nad Jizerou výrazně rozšířilo na přelomu 19. a 20. století. Český ski klub tu vznikl v roce 1903. Spolu s kluby z Jilemnice a Prahy se podílel na založení Svazu lyžařů v Království českém. Muzeum ukazuje, jak se měnila podoba lyží, a připomíná úspěchy vysockých závodníků prostřednictvím trofejí z domácích i zahraničních soutěží.
Dlouhou místní tradici má také ochotnické divadlo, jehož počátky podle muzejních materiálů sahají do roku 1786. V expozici nechybí ani loutkové divadlo s vysockými postavami Krakonoše a Kašpárka. V podkroví je obrazárna a prostor pro rozsáhlejší dočasné výstavy věnované regionální historii a kultuře.
Mezi osobnosti spojené s městem patří Karel Kramář, který se ve Vysokém nad Jizerou narodil a stal se prvním předsedou vlády nově vzniklého Československa. Muzeum připomíná také historika umění Vincence Kramáře; město připravuje expozici věnovanou Karlu Kramářovi. Vysoké leží v Libereckém kraji na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor, přibližně 703 metrů nad mořem.
Muzeum sídlí na adrese Dr. Karla Farského 130. Obvyklá otevírací doba je od úterý do neděle s polední přestávkou. Oficiální informace upozorňují na rekonstrukci a možnost omezení přístupu ke stálé expozici. Skupiny od deseti osob si mohou předem domluvit komentovanou prohlídku v délce přibližně jedné až dvou hodin.