V roce 1846 měl Karel Havlíček Borovský po obědě na knířovské faře zůstat u vína déle, než zamýšlel. Když se pak potřeboval vrátit do Knířova, půjčil si koně a při jízdě spadl. Příhoda patří k místní tradici a dnes se k ní můžete vydat pěšky – bez koně a po trase, která spojuje Vysoké Mýto s poutním kostelem i několika zastaveními v okolní krajině.
Start v historickém centru
Na cestu se vydejte z náměstí Přemysla Otakara II. nebo od kostela svatého Vavřince. Vysoké Mýto si zaslouží chvíli pozornosti ještě před odchodem: jeho historické jádro si zachovalo velké čtvercové náměstí i pozůstatky městského opevnění včetně Pražské brány.
Směrem ke Knířovu vede stará poutní cesta, která je součástí duchovní naučné stezky. Její zastavení připomínají zdejší sakrální památky, poutní tradici i události spojené s krajem. Celá stezka měří bezmála dvacet kilometrů a pokračuje také přes Sedlec a Vraclav. Popsaný okruh je její kratší variantou a měří zhruba osm až osm a půl kilometru.
Knířov je místní částí Vysokého Mýta, ale při cestě z města působí jako samostatný cíl. Zástavbu postupně vystřídají pole, louky a mírná návrší.
Poutní místo s gotickými kořeny
Hlavní zastávkou v Knířově je kostel Zvěstování Panny Marie. Gotická stavba je připomínána už v roce 1349 a později se její areál měnil: roku 1670 přibyla zvonice, v 18. století pak boční oratoře se sakristií. Kostel obepíná ohradní zeď s branou a rokokovou sochou Panny Marie Knířovské.
S kostelem je spojen obraz Panny Marie Knířovské. Místní poutní tradice mu připisuje pomoc během morové epidemie v roce 1730 i při požáru Vysokého Mýta. Jde o příběhy z oblasti víry a místní paměti, nikoli o vědecky doložené nadpřirozené události.
Kostel je filiální, dříve farní, a náleží k Římskokatolické farnosti Vysoké Mýto. Prohlídku interiéru nelze automaticky očekávat. Pravidelná bohoslužba je uváděna na neděli ve třetím týdnu měsíce, její aktuální konání je však třeba ověřit u farnosti.
Přes Servácov a Vanice zpátky do města
Od Knířova pokračuje okruh kolem samoty Servácov. Stojí tu empírový statek spojovaný se Servácem Františkem Lecomtem, belgickým emigrantem, který se proslavil výrobou limburského sýra prodávaného ve střední Evropě. Statek je historickou součástí krajiny, nikoli běžně přístupným návštěvnickým areálem.
Nad Vanicemi leží v lese kaplička s obrazem Panny Marie z roku 1860. Turistické podklady uvádějí u kapličky možnost odpočinku. Zpáteční cesta pak stoupá přes slunné návrší Peklovce, odkud se za vhodného počasí otevírá výhled na Vysoké Mýto a širší okolí.
Morový pomník pod Knířovem leží mimo popsaný okruh. Kdo chce projít celou duchovní naučnou stezku, může pokračovat delší trasou přes Sedlec a Vraclav.
Na co se připravit
Většina trasy vede venkovním terénem, takže po dešti nebo v zimě může být chůze méně pohodlná. Popisy značení se v turistických podkladech liší; před výpravou proto počítejte s kontrolou mapy nebo značení přímo v terénu. Na návsi v Knířově je dětské hřiště.
Po návratu do Vysokého Mýta lze výlet spojit s návštěvou Regionálního muzea, kde je expozice karosářské firmy Sodomka.