Starý a Nový Žeberk nejsou dvě části jednoho areálu, ale samostatné hradní lokality v Krušných horách. Starší hrad stál na vrchu Jezerka v katastru Jezeří, které dnes spadá pod Horní Jiřetín. Pozdější Nový Žeberk vznikl na Zámeckém vrchu u Pyšné. Z obou míst se zachovaly hlavně terénní stopy, u Nového Žeberku jsou však zbytky hradu čitelnější.
Starý Žeberk na Jezerce
Počátky hradu nejsou přesně doložené. Jeho vznik se klade do poloviny 13. století a s místem se spojuje zpráva z roku 1277 o Albertu ze Seeberku. Písemných zmínek je málo a jejich výklad komplikuje existence dvou hradů podobného jména.
Poloha na vrchu Jezerka byla obtížně přístupná, což mohlo přispět k tomu, že Starý Žeberk časem ztratil význam. Dnes tu návštěvník nenajde výrazné zdivo ani jasně patrný půdorys. Hrad připomínají jen drobné stopy v terénu.
Nové sídlo u Pyšné
Pravděpodobně v první polovině 14. století vyrostl na Zámeckém vrchu u Pyšné Nový Žeberk. Jeho poloha měla být praktičtější než umístění staršího hradu. Obytnou i obrannou funkci plnil především palác, který obklopovalo opevnění.
Z hradu se dochovaly části paláce a hradeb, příkop vytesaný do skály i další příkopy s valy. Nejde tedy o zříceninu s vysokými zdmi, ale o místo, jehož podobu je třeba skládat z pozůstatků v lesním terénu. Archeologický popis navíc upozorňuje, že vnější opevnění zůstalo nedokončené.
Co prozrazují písemné zmínky
V roce 1327 se oba Žeberky uvádějí jako majetek pánů z Bergova. Ota z Bergova je roku 1383 prodal společně s panstvím Těmovi z Koldic. Poté už prameny oba hrady nerozlišují. K Starému Žeberku se v souvislosti s rokem 1383 připomíná jen hora Starý Žeberk, což podporuje předpoklad, že hrad byl do té doby, případně přibližně v té době, opuštěn.
Rok 1383 je také první dochovanou zmínkou o Pyšné, která tehdy patřila k panství Nového Žeberka. Dnešní název obce se používá až od roku 1952.
Dvě místa, ne jeden výletní areál
Nový Žeberk je spojovaný s Pyšnou a obcí Vysoká Pec, zatímco Starý leží v katastru Jezeří pod Horním Jiřetínem. Obě lokality jsou v lese a nemají jednoznačnou poštovní adresu. Jejich společný příběh zachycuje proměnu šlechtického sídla: od odlehlého hradu na Jezerce k pozdějšímu centru na Zámeckém vrchu.