Ostrožna nad řekou
Hradisko najdete na pravém břehu Želetavky, nedaleko Koberova mlýna a zhruba dva kilometry od hradu Bítov. Ostrožna vybíhá nad údolí a její přírodní svahy poskytovaly sídlišti ochranu. Na místě dnes nestojí zřícenina ani zachované kamenné budovy, pozůstatky dávného opevnění však zůstávají v krajině patrné.
Celá ostrožna měří přibližně 350 metrů na délku a 40 až 50 metrů na šířku. Leží v nadmořské výšce kolem 390 až 410 metrů. Nejintenzivněji osídlená část zabírala asi 70 metrů a rozlohu přibližně 1,3 hektaru.
Příkopy, valy a skalní brána
Opevnění se nejlépe čte v nejužším místě ostrožny. Ve skalním podloží jsou vysekané nejméně dva příkopy; podle odborného popisu mohly být původně tři. U dna jsou široké zhruba dva metry, nahoře se rozšiřují na více než pět metrů a jejich hloubka dosahuje asi jednoho metru.
Jihozápadní předpolí zajišťoval podélný val, který pravděpodobně doplňoval další příkop. U vnitřního příkopu leží skalní útvar známý jako skalní brána. Ztěžoval přístup do akropole, tedy nejlépe chráněného prostoru hradiska. Také cesta přicházející od jihovýchodu z údolí byla zabezpečena valem zakončeným příkopem.
Terénní stopy nejsou tak nápadné jako hradby nebo věže. Při procházení ale lze rozeznat prohlubně po příkopech i protáhlé vyvýšeniny, které ukazují průběh opevnění.
Osídlení v několika pravěkých obdobích
Archeologické nálezy řadí počátky osídlení do eneolitu, tedy pozdní doby kamenné. Lidé zde žili také ve starší době bronzové a na lokalitu se vrátili v pozdní době halštatské i v raném mladohradištním období. Palliardiho hradisko je proto polykulturním sídlištěm, které během dlouhého časového úseku využívaly různé komunity.
Jednotlivá období se mohla lišit způsobem života, hospodařením i podobou opevnění. Z původních staveb se většinou nic nedochovalo, archeologové však skládají obraz minulosti z nálezů a situací zachycených v terénu. Výzkumy na hradisku probíhaly mimo jiné v 50. letech 20. století.
Jméno archeologa a souvislost s Bítovem
Lokalita je významnou archeologickou památkou a kulturní památkou evidovanou pod číslem ÚSKP 36558/7-6943. Její název připomíná Jaroslava Palliardiho, významnou osobnost moravské archeologie.
Hradisko je součástí historické krajiny kolem Bítova a údolí Želetavky. Památkový katalog uvádí, že hrad Bítov nahradil blízké velkomoravské opevněné sídliště označované jako Palliardiho hradisko. Jde o výklad historického vývoje, nikoli o jednoduchou přímou návaznost potvrzenou jediným nálezovým horizontem.
Výlet bez klasického návštěvnického areálu
Výpravu lze spojit s poznáváním okolí Koberova mlýna, údolí Želetavky a hradu Bítov. Obec Vysočany řadí hradisko mezi místní zajímavosti v okolí bývalých mlýnů a dalších historických i přírodních míst. Krajinu tu utvářejí lesní svahy, voda a skalnaté ostrožny s pozůstatky někdejšího osídlení.
Palliardiho hradisko není běžně zpřístupněný archeologický areál: nemá pokladnu, pravidelnou otevírací dobu ani návštěvnické zázemí. Pro orientaci slouží název Palliardiho hradisko, obec Vysočany a poloha u Koberova mlýna; samostatná spolehlivě doložená poštovní adresa se neuvádí. Jako na chráněném archeologickém místě zde není dovoleno kopat, hledat nálezy detektorem bez příslušného oprávnění, sbírat předměty ani narušovat půdu a valy.