Na Malou Prašivou se můžete vydat za dřevěným kostelem svatého Antonína Paduánského i beskydskou krajinou kolem něj. Stavba leží na vrcholové louce v katastru Vyšních Lhot, přibližně 705 metrů nad mořem, nedaleko turistické chaty Prašivá. Z Vyšních Lhot k ní vede pěší trasa dlouhá asi 3,5 kilometru.
Kostel, který se postupně proměňoval
Počátky kostela sahají do roku 1640. Jeho stavbu podnítil Jiří z Oppersdorfu, tehdejší majitel frýdeckého panství. Místní pověst vypráví, že při lovu přežil útok jelena a svatostánek nechal na Prašivé postavit z vděčnosti. Jde však o tradovaný příběh, nikoli o archivně doložené vysvětlení vzniku kostela.
Původním patronem byl svatý Ignác z Loyoly. V roce 1673 se zasvěcení změnilo na svatého Antonína Paduánského, protože v nedalekých Malenovicích vznikl další kostel zasvěcený Ignáci. S Antonínem je Prašivá spojena dodnes a v červnu 2018 byl do zdejšího kostela uložen fragment světcových ostatků, který pochází z baziliky v italském Padově.
Roubená stavba má jednu loď, obdélný půdorys, polygonálně zakončený presbytář a přistavěnou sakristii. Zvenčí ji kryje šindelový plášť. Uvnitř se zachovaly dřevěné podlahy, plochý trámový strop a obložení stěn; prostor triumfálního oblouku zdobí malované kazety.
Kostel byl původně jednoduchý a neměl věž. V dalších stoletích přibývaly úpravy a vybavení: sakristie, kruchta, podlaha, varhany, věž se zvonem i nový oltář. Prameny uvádějí u sakristie rozdílné údaje o dataci, patří však k pozdějším změnám. Varhany byly pořízeny roku 1801 a věž byla s kostelem propojena při úpravách kolem roku 1860. Hlavní oltářní obraz svatého Antonína namaloval těšínský malíř Wanke. Ve výzdobě je také obraz Panny Marie Pomocnice.
Poutní místo poznamenané dějinami
Na Prašivou putovali lidé ze širokého okolí, ze Slezska, Moravy i Slovenska. Vedle poutí se tu postupně konaly také větší národní a společenské slavnosti. Tradici přerušily politické změny po Mnichovské dohodě: v roce 1938 připadla oblast Polsku a po německém obsazení Polska v září 1939 se stala součástí Německé říše, nikoli Protektorátu Čechy a Morava.
Poutě byly nejprve přesunuty do Vyšních Lhot. V roce 1940 pak byly na Prašivé zakázány. Ke konci druhé světové války, 4. května, kostel zasáhly dva dělostřelecké granáty. Po rychlé opravě se sem znovu vrátily bohoslužby i poutě. Dnes je kostel filiální součástí farnosti Dobrá a hlavní pouť se obvykle koná první neděli po 13. červnu, v návaznosti na svátek svatého Antonína Paduánského.
Pěšky na Malou Prašivou
Kostel je možné spojit s výletem po značených cestách z Vyšních Lhot, Komorní Lhotky, Morávky, Pražma, Raškovic, Nošovic, Horních Domaslavic nebo Hnojníku. U něj se sbíhají také větve Naučné stezky Prašivá. V sousedství stojí turistická chata Prašivá z roku 1921, u které je rozhledna a občerstvení.
Kostel není otevřený trvale. Přístupný může být při hlavní pouti a dalších bohoslužbách. Návštěvu lze zorientovat podle označení Malá Prašivá, obec Vyšní Lhoty, případně podle souřadnic 49.6367103 N, 18.4826031 E. Výjezd autem není běžnou možností a může vyžadovat povolení; praktičtější je nechat vůz v obci a pokračovat pěšky.