Z Hamiltonů, dnes části Vyškova, vede cesta k místu, kde kdysi stál hrad Dědice. Na krátké ostrožně nad údolím Velké Hané nenajdete zachovanou věž ani palácové křídlo. Někdejší sídlo připomínají hlavně výrazné terénní nerovnosti, dva příkopy, valy a nízké zbytky základového zdiva.
Hrad je známý také jako Starý hrad nebo Hrádek. Jeho návštěva se podobá spíš procházce archeologickou lokalitou než obvyklé prohlídce zříceniny. Opevnění je však v krajině čitelné i bez odborných znalostí a pomáhá představit si, jak velký areál tu kdysi stál.
Od Miloty z Dědic ke Starému hradu
Počátky hradu se kladou pravděpodobně do 13. století. Tradičně se spojují s Milotou z Dědic, který se po něm podle písemných zpráv psal v letech 1278 až 1295. Odborníci jej nejspíše řadí k rodu Benešoviců. Milota se připomíná také v souvislosti s bitvou na Moravském poli v roce 1278, pozdější tradice mu však neprávem přisoudila zradu.
Ve 14. století získali hrad Šternberkové. Protože vlastnili také Stagnov, začali dědické sídlo rozlišovat jako Starý hrad; Stagnov se pak označoval jako Nový hrad. Dědice jsou doloženy ještě roku 1381, kdy patřily Petru ze Šternberka. Na počátku 15. století hrad zanikl, přesná příčina jeho zániku ale není známa.
Dva areály, dva mohutné příkopy
Podle evidence Národního památkového ústavu šlo o rozsáhlý dvojdílný hrad s předhradím a vlastním hradním jádrem. Předhradí mělo přibližně obdélný půdorys o rozměrech 65 × 72 metrů. Na severní a zčásti západní straně se zachoval nasypaný val, místy také zbytky základů zdí.
Hradní jádro tvořil zužující se čtyřúhelník dlouhý asi 50 metrů. Šířka se pohybovala přibližně od 21 do 51 metrů a po obvodu jsou dodnes patrné části základového zdiva. Opevnění doplňovaly dva příkopy: vnější byl široký zhruba 16 až 24 metrů a hluboký kolem čtyř metrů. Vnitřní dosahoval šířky asi 30 metrů a místy hloubky až jedenácti metrů.
Velká hradní věž, takzvaný donjon, se na místě bezpečně nepotvrdila. Dědice tedy mohly být hradem bez věže, jisté to ale není. Bez podrobného archeologického průzkumu zůstává nejasné také umístění paláce a dalších staveb.
Výlet z Hamiltonů
K lokalitě se hodí vyrazit na kratší pěší výlet. Městské turistické materiály doporučují červenou trasu údolím Velké Hané do Hamiltonů a odtud pokračovat k hradu. Přímé značení u místa i stav cest je třeba před cestou ověřit. Terén zahrnuje svahy, příkopy, porost a nerovný povrch, proto se hodí pevná obuv.
Dědice jsou památkově chráněné území s archeologickými nálezy. Do valů ani zbytků zdiva se nezasahuje a případné nálezy se nesbírají. Zachovalost areálu poznamenalo dobývání stavebního kamene v 18. století i úpravy terénu v polovině 20. století.
Procházku lze propojit s Hamiltony, kaplí svatého Cyrila a Metoděje zvanou Strachotínka nebo s pokračováním směrem do Vyškova. Samotná osada vznikla v 18. století za olomouckého biskupa Maxmiliána z Hamiltonu a nese jeho jméno. V okolí se tak potkávají středověké opevnění, pozdější osídlení i cesta podél Velké Hané.