Na vsetínském zámku můžete poznat příběh muže, jehož technická práce se propsala až do podoby slavného motorového vozu Slovenská strela. Josef Sousedík ale nebyl jen vynálezcem: založil elektrotechnickou továrnu, dvakrát vedl město jako starosta a za druhé světové války se zapojil do odboje. Jeho stopu dnes ve Vsetíně najdete v muzeu, u školy i v prostoru nového dopravního terminálu.
Od dílny v rodném domě k továrně
Sousedík se narodil 18. prosince 1894 ve Vsetíně jako jedno ze sedmi dětí. Vyučil se strojním zámečníkem a elektromontérem u firmy bratří Bubelů, zkušenosti pak získal také v Brně, kde před první světovou válkou pracoval pro společnost Bartelmus-Donát a spol. Po návratu z války a dobrovolné službě v československé armádě si v roce 1919 otevřel vlastní elektromechanickou dílnu.
Začínal v rodném domku v Horním Městě. Později dílnu přesunul do bývalé Londinovy pily v části Trávníky, kde postupně vznikl závod na výrobu elektrických strojů pro stejnosměrný proud a následně elektrotechnická továrna Josefa Sousedíka. Vyráběla stejnosměrné stroje, synchronní generátory i asynchronní motory a zaměstnávala stovky lidí, podle muzejních údajů přibližně dvě stě.
Sousedík své konstrukce nejen navrhoval, ale dokázal je také vyrábět ve vlastním podniku. První patent získal v roce 1920. Počet jeho patentů se v různých materiálech liší, jeho vynálezecká činnost však byla rozsáhlá a trvala řadu let.
Vynálezce pohonu Slovenské strely
Se Sousedíkovým jménem je nejvíce spojován elektromechanický přenos výkonu, který využíval motorový vůz M 290.002 neboli Slovenská strela. Při rozjezdu vůz poháněl elektromotor; po dosažení rychlosti 85 kilometrů v hodině se přenos přepnul na mechanický. Vlak dokázal zrychlit na 100 kilometrů v hodině během dvou minut.
Slovenská strela vznikla v roce 1936 v Tatře Kopřivnice a je jediným dochovaným exemplářem svého typu. Po obnově v letech 2019 až 2020 byla prohlášena národní kulturní památkou. K vidění je v Kopřivnici, zatímco ve Vsetíně její technické řešení připomíná dílo umělkyně Veroniky Plátkové. V novém dopravním terminálu představila v roce 2024 zavěšenou plastiku červeného vlaku, kterou doplňuje světelné schéma hybridního pohonu a Sousedíkova skica.
Jeho zájem sahal i k dalším projektům, mezi nimiž byl návrh letadla s kolmým startem. Nejde však o doložený přímý předstupeň pozdějších letounů. Návrh spíš ukazuje šíři Sousedíkových technických zájmů a odvážnost jeho představ.
Starosta v době proměny města
Techniku Sousedík propojoval s veřejným životem. Starostou Vsetína byl dvakrát; jeho působení se obvykle uvádí v letech 1927 až 1938, s přerušením v letech 1930 a 1931. Město za jeho vedení stavělo školy, úřady, poštu, spořitelnu i chudobinec. Rozvíjela se také silniční síť, přes Bečvu přibývaly mosty a vznikaly nové průmyslové provozy.
Dne 24. června 1928 provázel městem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Sousedík tak nepůsobil jen v dílně a továrně, ale podílel se také na proměně města a jeho každodenního života.
Hospodářské potíže v roce 1934 vedly k začlenění jeho továrny do koncernu Ringhoffer-Tatra. Sousedík už nebyl jejím majitelem, dál však zastával funkci ředitele. Po válce podnik přešel do Moravských elektrotechnických závodů a od roku 1946 nesl označení MEZ Vsetín. Na jeho průmyslovou tradici dnes navazuje společnost TES VSETÍN.
Odboj a poslední zatčení
Po okupaci se Sousedík zapojil do protinacistického odboje. Nejprve podporoval organizaci Obrana národa, později vytvořil vlastní síť. Ta zajišťovala zpravodajství, peníze a materiální pomoc partyzánům a připravovala ozbrojené povstání ve Vsetíně. Sousedík spolupracoval také se skupinou Clay-Eva a předával informace do Londýna.
Za vlastenecký projev k zaměstnancům 28. října 1939 ho gestapo poprvé zatklo 1. prosince téhož roku. Po propuštění přišlo další zatčení 10. července 1940 a věznění v Brně. Naposledy byl zatčen 15. prosince 1944. Při výslechu ve Vsetíně byl ještě téhož dne zastřelen, tři dny před padesátými narozeninami.
Kde Sousedíkovu stopu ve Vsetíně najít
Vhodným začátkem je zámek Vsetín, kde sídlí Muzeum regionu Valašsko. Expozice Živá paměť regionu zasazuje Sousedíkův život do dějin města a Valašska. Muzeum se věnuje také odboji, mimo jiné vzdělávacím programem Partyzánskou stezkou. Ze zámecké věže je výhled na Vsetín, jehož průmyslovou podobu Sousedík pomáhal formovat.
Jeho jméno nese Střední odborná škola Josefa Sousedíka. Připomíná ho tam vlastní elektromotor i modely Slovenské strely a jeho elektromobilu; přístupnost exponátů je třeba ověřit přímo u školy. Ve městě jsou také pamětní desky, mimo jiné na městském úřadě a v areálu bývalého MEZ.
Po válce získal Sousedík in memoriam Československý válečný kříž 1939 a v roce 2016 také Medaili Za hrdinství. Po roce 1948 jeho památka na čas ustoupila do pozadí. Připomíná ji rovněž Valašský Slavín v Rožnově pod Radhoštěm, kde má jeho památník podobu řezu elektromotorem.