Výlet za dávnou historií Vsetínska může začít v centru města a pokračovat lesem ke skalám nad přehradou Bystřička. Právě na vrchu Klenov se totiž tradičně hledá hrad Freundsberg, který připomíná listina z počátku 14. století. Jisté ale není ani to, zda stál právě tady.
Co prozrazuje listina z roku 1308
Dokument datovaný 3. března 1308 představuje nejstarší písemnou zmínku o Vsetíně. Sídlo označuje jako městečko Setteinz a vedle něj uvádí kostel, mlýn, tok Rokytenky i hrad s názvem Vreuntenpergk. Ten bývá spojován s Freundsbergem, jehož přesné umístění zůstává otevřenou otázkou.
Templáři získali roku 1297 rozsáhlé statky v povodí Vsetínské Bečvy. Území spravovali a podporovali jeho osidlování; v roce 1308 je na 31 let pronajali Vokovi I. z Kravař. Šlo o dědičný nájem, který měl přispět k dalšímu osídlování i hospodářskému využití kraje.
Vok z Kravař a templářská správa
Vok I. z Kravař patřil k významným moravským šlechticům. Prameny ho zachycují od roku 1300 a později zastával vysoké zemské úřady. V době jeho spojení s templáři nabízela zdejší krajina prostor pro zakládání vesnic, budování opevněných sídel i proměnu lesů v zemědělskou půdu.
Templáři si ponechali patronátní právo ke kostelům, vedle správy majetku se tedy věnovali také církevním záležitostem. Na Vsetínsku působili jen krátce: po zrušení řádu v roce 1312 jejich nároky zanikly a zdejší držbu měli páni z Kravař až do první poloviny 15. století.
Stopy možného hradu na Klenově
Jedním z míst, kde mohl Freundsberg stát, je vrch Klenov nad přehradou Bystřička, konkrétně lokalita Zámčisko. Archeologický výzkum zde doložil osídlení z první čtvrtiny 14. století, železné předměty včetně hrotů šípů a výrazné známky požáru. Na skalním suku jsou také kapsy pro trámy a žlaby, které mohly souviset s dřevěnou stavbou.
Podle archeologické rekonstrukce mohla na místě stát dřevěná věž sloužící k bydlení i obraně a další objekty hospodářského zázemí. Žádná zachovaná stavba tu dnes k vidění není a spojení Zámčiska s Freundsbergem nebylo definitivně prokázáno. Odborná literatura připouští také jiné umístění hradu, například v prostoru dnešního Vsetína.
Skalní útvary a místní pověsti
Klenov stojí za poznání i bez jistoty, zda právě tady ležel středověký hrad. Přírodní rezervace chrání pískovcové skály a zachovalé bukové porosty s příměsí jedle a klenu. K místním útvarům patří Havranka, Volská hlava, Komín a Svantovítova skála.
V okolí se vypráví o hradu, který se propadl do země, zakleté hradní paní, pokladech, zbojnících i podzemních chodbách. Ve skále u Volské hlavy, vzdálené asi dvě stě metrů od Zámčiska, je vytesaná hlava vola. Podle pověsti se tam může objevit černokněžník, který měl zánik hradu způsobit. Jde o folklorní příběhy, nikoli o doložené historické události.
Z vsetínského zámku na naučnou stezku
Ve Vsetíně můžete začít návštěvou zámku, v němž sídlí Muzeum regionu Valašsko. Budova stojí na místě středověké tvrze, dnešní renesanční zámek však vznikl až na počátku 17. století. Muzeum představuje historii i přírodu regionu a ze zámecké věže je výhled na město a okolní krajinu. Součástí nabídky je také Templářský sklípek s rytířskou hernou; jde o moderní expozici, ne o dochovaný templářský prostor.
Za lokalitou Zámčisko se vydejte směrem k obci Bystřička a stejnojmenné přehradě. Naučná stezka Klenov měří přibližně sedm kilometrů a překonává zhruba tři sta metrů převýšení. Vede lesním a skalnatým terénem, kde se hodí pevná obuv. Klenov je přírodní rezervace a archeologické stopy je třeba ponechat na místě.