Na Chlumu u Všestar se dá strávit den procházkou po místech, která dodnes připomínají bitvu z 3. července 1866. Střet pruské armády s rakouskou a saskou armádou vešel do dějin také pod názvy bitva u Sadové nebo na Chlumu. Šlo o největší bitvu na území Čech a Moravy, do níž se zapojilo přibližně 436 000 vojáků.
Bojiště se rozkládá mezi Labem, Sadovou, Hořiněvsí, Mokrovousy a Přímem. Více než 460 pomníků, pohřebišť a dalších památníků dnes propojují pěší i cyklistické trasy. Jedním z hlavních výchozích bodů je obec Chlum.
Začátek výletu u muzea a rozhledny
Pro orientaci v ději bitvy i v okolní krajině poslouží Muzeum války 1866. Z podnětu Spolku pro udržování válečných památek na bojišti královéhradeckém vzniklo v roce 1936, sedmdesát let po střetu. V roce 2026, při 160. výročí bitvy, získalo novou stálou expozici.
Výstava představuje vojenské události i každodenní život vojáků, raněných a civilistů. Jejich zkušenosti přibližuje prostřednictvím tří fiktivních postav založených na osudech skutečných účastníků. Věnuje se také vojenské medicíně, železnici, telegrafu a tomu, jak válka zasáhla místní obyvatele. Mezi vystavenými exponáty jsou rakouské polní dělo, vojenský raketomet i vystrojený příslušník jezdectva.
Vedle muzea stojí rozhledna s vyhlídkovou plošinou ve výšce 35 metrů. Výhled obsáhne téměř celou někdejší bitevní linii. V místě dnešní věže se nacházelo stanoviště vrchního velení rakouské Severní armády, což připomíná důležitou roli Chlumu při řízení a sledování průběhu boje.
Pomníky připomínají tvrdé boje
Klíčový průlom nastal u Chlumu, ale ještě před ním se bojovalo v lese Svíb mezi Čistěvsí a Máslojedy. Pruským jednotkám se tam podařilo zaměstnat početnější rakouské síly a narušit jejich pravé křídlo. Následně pruská 2. armáda pronikla k Chlumu a dostala se rakouským jednotkám do týlu.
Na bojišti zůstalo téměř 8 000 mrtvých a přes 23 000 raněných vojáků. Výsledek se nedá vysvětlit jen rozdílem mezi zbraněmi. Rakouské pušky Lorenz měly větší přesnost a dostřel, pruské jehlovky systému Dreyse zase umožňovaly rychlejší palbu. O osudu bitvy rozhodovaly také taktika, velení, terén a způsob, jakým armády využily své přednosti.
K místům s výraznou pietní atmosférou patří Ossarium, kostnice s ostatky padlých, pruský hřbitov a pomník Baterie mrtvých. Odhalen byl v roce 1893 a připomíná rakouskou dělostřeleckou baterii, která na konci střetu kryla ústup vlastních jednotek. Mezi prvními památkami na bojišti jsou Fürstenberský kříž na Chlumu a Liebigovo mauzoleum v nedaleké Lípě.
Chlum a Svíb pěšky
Centrální naučná stezka Chlum měří přibližně osm kilometrů a má dvacet zastavení. Od muzea vede kolem rozhledny a pomníku Baterie mrtvých přes Lípu, mauzoleum a kostnici k pruskému hřbitovu a kostelu v Chlumu. Poté pokračuje do Rozběřic a vrací se takzvaným Úvozem mrtvých, jehož název odkazuje k obětem bojů.
Samostatná stezka Les Svíb je dlouhá zhruba 15 kilometrů a většina jejích zastavení leží přímo v lese. Mezi stromy se nachází přibližně 90 pomníků a křížů. Svíb patřil k nejkrvavějším místům bitvy; dnešní klid lesa kontrastuje s bojovým chaosem, který zde panoval v červenci 1866.
Rozsáhlejší pěší okruh měří přibližně čtrnáct kilometrů a vede ze Všestar přes Rozběřice, Úvoz mrtvých, Chlum, Dlouhé Dvory, Střezetice, Probluz a Rosnice. U Střezetic připomíná památník jezdecké srážky závěrečný střet rakouského a pruského jezdectva. Cyklistické trasy propojují Chlum s Josefovem, Smiřicemi a jižním křídlem bojiště.
Výletní zázemí
Chlum leží v památkové zóně vyhlášené vyhláškou č. 208/1996 Sb. Historická zemědělská krajina se tu prolíná s památkami na válku a vytváří rozsáhlý pietní areál. U muzea je parkoviště, autobusová zastávka se nachází přibližně kilometr od areálu. Otevírací doba muzea i rozhledny se mění podle sezony a rozhledna může být při nepříznivém počasí uzavřena.