Prohlídka Vrchotových Janovic na Benešovsku vede od prostor někdejší středověké vodní tvrze přes zámecké expozice až do parku, jehož podobu ovlivnila baronka Sidonie Nádherná z Borutína. Areál nabízí několik vrstev příběhů: od staletých stavebních proměn přes kulturní návštěvy až po zahradní úpravy, kterým se Sidonie věnovala jako jednomu z hlavních životních úkolů.
Proměny janovického sídla
Na místě kamenné vodní tvrze pánů z Janovic vznikalo dnešní sídlo postupně více než dvě stě let. V 18. století se u tvrze objevila okrasná zahrada, během 19. století pak začal areál získávat podobu krajinářského parku.
Do jeho vývoje zasáhli například Josef Vratislav z Mitrovic, architekt Jan Lacovský, Karel Nádherný z Borutína a architekt Eduard Fiala. Významnou změnu přinesl rok 1879, kdy panství koupil rytíř Karel Nádherný z Borutína. Jeho děti Karel a Sidonie se později podílely na podobě zámku i okolní krajiny.
Park formovaný Sidonií Nádhernou
Sidonie se narodila na janovickém zámku a k místu měla silný osobní vztah. V letech 1922 až 1932 pracovala na proměně parku s dendrologem a zahradním architektem Camillo Schneiderem. V zahradní kompozici se potkávají historické terasy, vzrostlé stromy, otevřené plochy i zákoutí u Janovického potoka.
Na počátku 30. let přibylo v severovýchodní části parku rozsáhlé alpinum. Na jeho vzniku se podílel také znalec skalniček Herbert Schaffgotsch z Purgstallu. Park není rozlehlý, zachoval si však soulad jednotlivých částí a řadu dokladů zahradní tvorby 19. a 20. století.
Práce na obnově pokračují i v současnosti. Národní muzeum v roce 2024 odkrylo poslední terasu v zahradě Sidonie Nádherné a opravilo jez na Janovickém potoce. Proměny areálu tak lze sledovat nejen v zámeckých místnostech, ale i přímo v jeho terénu.
Kulturní návštěvy i válečné zásahy
Za Sidonie Nádherné se zámek stal místem setkávání osobností evropské kultury. Do Janovic přijížděli básník Rainer Maria Rilke, spisovatel Karl Kraus, architekt Adolf Loos, zahradní odborník Camillo Schneider i kněžna Mechthilda Lichnowská.
Dějiny 20. století areál zásadně poznamenaly. Za druhé světové války sloužil zámek jako vojenské velitelství a kasárna. Vrchotovy Janovice se staly součástí vojenského prostoru a v okolí vznikla zařízení pro uprchlíky z nuceného pracovního nasazení i vězně. Po válce tu působila sovětská a československá armáda.
Sidonie Nádherná odešla v roce 1949 do exilu. O rok později byl zámek vyvlastněn a začal chátrat. Záchranu přinesl rok 1957, kdy areál přešel do správy Národního muzea.
Expozice v zámku i procházka parkem
Zámecká prohlídka zahrnuje expozici Společnost v Čechách 19. století. Její závěrečná část se věnuje Sidonii Nádherné, její rodině a hostům, kteří do Janovic přijížděli. Kulturní dění přibližuje také samostatná expozice Rilke, Kraus a Vrchotovy Janovice.
V autentických prostorách původní středověké vodní tvrze se nachází stálá expozice České zvonařství, která je podle Národního muzea jedinou svého druhu v České republice. Její součástí jsou i zvuky pražských zvonů.
Návštěvu interiérů lze spojit s procházkou parkem. Zámek bývá přístupný od jara do podzimu podle sezony, park má vlastní návštěvní režim. Před cestou je proto možné ověřit aktuální údaje u Národního muzea.