Vrchlabský zámek najdete přímo v centru města na adrese Zámek 1. Na rozdíl od otevřených renesančních paláců působí spíš jako opevněné sídlo. Dvoupatrovou čtyřhrannou budovu doplňují čtyři nárožní věže s cibulovitými báněmi a její podoba vychází z italského kastelu, tedy menší pevnosti nebo tvrze.
Stavbu nechal vybudovat Kryštof Gendorf z Gendorfu, významný držitel zdejšího panství. Dokončena byla roku 1546 poblíž místa, kde dříve stávala gotická vodní tvrz. Nové sídlo původní tvrz nahradilo také svou funkcí. Zámek tehdy chránil zhruba dvanáct metrů široký vodní příkop a přístup k němu vedl přes trojici mostů.
Renesanční kamna s letopočtem 1545
Nejcennější pozůstatek původního vybavení se nachází v interiéru. Jde o renesanční kachlová kamna zdobená majolikou. Na jednotlivých kachlích jsou biblické výjevy a také letopočet 1545, tedy rok před dokončením zámku. Kamna tak připomínají samotné počátky stavby, nejen její pozdější využití.
Podle materiálů památkové péče jsou pravděpodobně nejstaršími stojícími kamny v Česku. Tento primát však není definitivně doložený, proto se uvádí právě jako pravděpodobný. I tak patří kamna k nejpozoruhodnějším prvkům vrchlabského zámku.
Historická budova v běžném městském provozu
Zámek dnes neslouží jako samostatný návštěvnický objekt s pravidelnými prohlídkami celého interiéru. Sídlí v něm Městský úřad Vrchlabí, takže se jeho historická funkce přirozeně propojila s každodenním životem města. Veřejně přístupná je především vstupní hala a některé komunikační prostory.
I při kratším průchodu lze zahlédnout několik zajímavých detailů. Patří mezi ně intarzované dveře nebo nástěnné malby a obrazy zachycující čtyři poslední ulovené krkonošské medvědy. Kdo chce zámek poznat důkladněji, může využít komentované prohlídky vrchlabských památek.
Procházka parkem a návštěva zámecké kaple
Zámecký park vznikal ve stejné době jako samotné sídlo, jeho současný romanticko-přírodní vzhled je ale mladší. Ve druhé polovině 19. století ho podle návrhu zahradníka Fuchse upravili a původní vodní příkop zrušili. Na jeho místě vzniklo jezírko. Park je dnes samostatně evidovaný jako nemovitá kulturní památka a leží jen kousek od historického centra.
Na jeho okraji stojí zámecká kaple Černínů-Morzinů, postavená v letech 1887 až 1891. Její součástí je rodová hrobka. Areál tak připomíná několik různých etap dějin Vrchlabí: od renesančního sídla Kryštofa Gendorfa přes pozdější šlechtické období až po dnešní městské využití.
Jak se dostat do běžně uzavřených částí
Komentované prohlídky začínají v Regionálním informačním turistickém centru v budově radnice a zahrnují zámek, kapli i další historická místa ve Vrchlabí. Během letních prázdnin se konají v některých pravidelných termínech. Mimo sezonu jsou určené především předem objednaným skupinám, takže konkrétní možnosti se řídí aktuální nabídkou infocentra.
Návštěvu zámku lze spojit s procházkou zámeckým parkem a dalšími památkami v centru Vrchlabí. Samotný zámek stojí na adrese Zámek 1.