Na prohlídku Krkonoš nemusíte z Vrchlabí vyrážet do hor. Mezi bývalým augustiniánským klášterem a zámeckým parkem leží zahrada, která představuje zdejší rostliny, horniny i krajinu. Zároveň je místem k odpočinku a zázemím ekologické výchovy.
Z klášterní zahrady do veřejného areálu
Augustiniáni zahradu využívali už od poloviny 18. století. Obutí řeholníci v ní pěstovali plodiny pro vlastní potřebu i rostliny, které sloužily klášterní lékárně. Dnešní podobu získal areál při obnově v letech 2011 až 2013, kterou připravila Správa Krkonošského národního parku.
Zahrada je přístupná po celý rok. Vstoupit do ní lze z ulic Dobrovského, Husova nebo Zámecká. Díky poloze v centru se dá zařadit do procházky Vrchlabím; poblíž najdete také Muzeum Krkonoš, návštěvnické centrum KCEV Krtek, zámecký park a stanici pro handicapované živočichy.
Smysly, horniny a horské louky
Jedna ze tří hlavních částí areálu je zaměřená na smyslové vnímání. Stojí tu altán a proutěný tunel, ale hlavním prvkem je nášlapná stezka s různými přírodními i umělými povrchy. Můžete ji projít naboso a vnímat materiály chodidly, případně zkusit cestu se zavřenýma očima.
U rybníčku se nachází venkovní expozice Horniny Krkonoš pro negeology. Velké kusy hornin doplňuje molo se sedmi oboustrannými informačními panely, které vysvětlují geologii hor bez nutnosti odborných znalostí. Některé kameny jsou uspořádané tak, aby po nich děti mohly přeskakovat.
V další části je devět rastrových záhonů, z nichž každý představuje jiný typ krkonošské vegetace. Uvidíte tu například šafránové louky, květnatou horskou louku nebo štěrkovou lavici. Bylinkový záhon připomíná někdejší klášterní využití zahrady i význam rostlin v péči o zdraví.
Sad a rostliny, které potřebují ochranu
Místní sad, někdy označovaný jako štěpnice, uchovává staré a regionální odrůdy ovocných stromů. Objeveny byly při mapování Krkonoš v letech 1994 až 2004 a některé se mimo Vrchlabí hledají jen obtížně. Sad tak vedle horské přírody připomíná také ovocné dědictví zdejší kulturní krajiny.
V části někdejší klášterní zahrady působí genofondová zahrada Správy KRNAP. V současné podobě existuje od roku 1991 a zaměřuje se na záchranné pěstování ohrožených krkonošských rostlin. Návštěvníci tu mohou poznat nejen zdejší druhy, ale i práci spojenou s jejich uchováním.
Hra pro děti i včelí úly
Rodinnou procházku může doplnit quest Tajemství klášterní zahrady. Brožura vede jednotlivými částmi areálu a mění jejich prohlídku v hru. Získat ji lze například v Krkonošském muzeu nebo v informačním centru. Zahrada slouží také vzdělávacím programům Správy KRNAP, které využívají přímé pozorování, sluch i hmat.
Na jaře 2026 přibyly v zahradě včelí úly. Město a Správa KRNAP jejich umístění spojují s podporou ekologické stability prostoru a se záchranným pěstováním krkonošských rostlin. U úlů je třeba respektovat vymezený prostor a aktuální situaci; větší opatrnost je namístě zejména od července do října.