Ve Vrbici se vyplatí zamířit ke kopci Stráž, kde se vstupy do vinných sklepů řadí nad sebou v několika úrovních. Jejich chodby procházejí pískovcovým slepencem, kterému se místně říká bryja, a průčelí z kamene často završují lomené oblouky. Sklepní kolonii ale doplňují další dvě části obce, v nichž se vinařská tradice otiskla do odlišné zástavby.
Na Stráži se sklepy vrství ve svahu
Dnešní sklepní kolonie vznikala na místě někdejších lomů. Kámen a štěrk se odtud vozily do Vrbice i okolních obcí, později se vytěžené prostory začaly měnit ve sklepy. K rozšiřování jejich podzemních částí docházelo hlavně po první světové válce, zejména po roce 1920. Podle obecních údajů dnes svah skrývá sklepy až v sedmi výškových úrovních.
Nad vstupy jsou takzvané presúzy, tedy předsazené vstupní části postavené z kamene vytěženého ve svahu. Zdivo bývá kombinované s cihlami a objevují se na něm pseudogotické i goticky lomené oblouky. Jednotný ráz celé kolonie přitom nezastírá rozdíly mezi jednotlivými sklepy: liší se například proporcemi, detailem i způsobem zdění.
Podzemní prostředí dotváří také ušlechtilá černá plíseň, která se podle obecních materiálů vyskytuje ve sklepech díky stabilním podmínkám. Vinaři je využívají při zrání vína. Stráž tak spojuje místní stavební tradici s podzemními prostorami, které mají stále své praktické využití.
Nejstarší sklepy jsou součástí vesnice
Starší sklepní lokalitu najdete v části Na sklepách, která dnes splývá s běžnou zástavbou. Podle obecních údajů se zde začalo stavět už ve druhé polovině 17. století. Budovy na povrchu působí jako tradiční patrová kamenná stavení, hlavní část vinařského zázemí se však skrývá pod zemí.
Typický sklep tvoří lisovna, úzká spojovací chodba zvaná šíje a dlouhý klenutý prostor. K výstavbě sloužil pískovec i pěchovaná hlína promíchaná plevami nebo drcenou slámou. Stavitelé využívali také terén a materiály dostupné v okolí. Sklepy byly součástí hospodářství, kde se víno lisovalo a nechávalo zrát, nikoli jen ozdobou usedlosti.
V Dědině, nejstarší zastavěné části Vrbice, bývaly sklepy zase součástí selských usedlostí. V některých objektech se dochovaly vstupy do podzemních chodeb, kterým se říká lochy. Místní historické podání je spojuje s ukrýváním obyvatel v neklidných dobách. Se signálními ohni, jimiž se měly okolní vesnice varovat před nebezpečím, bývá spojován také název kopce Stráž. Jde o tradované vysvětlení, ne o doložený popis všech vrbických sklepů.
Sklepy žijí košty i otevřenými akcemi
Vinařství ve Vrbici není jen připomínkou minulosti. V obci se pořádají košty a výstavy vín, Zarážení hory, otevřené sklepy i večerní akce Sklepy pod hvězdami. Na jaře se koná putování Z kopca do kopca. V létě se podle programu střídají otevřené sklepy v rámci akce Na Vrbicu pro opicu.
V kalendáři vinařů na rok 2026 je na 7. listopadu plánováno podzimní putování Po stopách opičky Emilky za mladým vrbeckým vínem. Ochutnávky ročníku 2026 jsou zaměřené na mladá vína a setkání s vinaři; pořadatelé je rozlišují od svatomartinských vín.
Výlet lze spojit s cyklotrasou i kostelem na kopci
Sklepy nebývají mimo pořádané akce automaticky přístupné. Kdo chce navštívit konkrétní vinařství, může si návštěvu domluvit předem. Informace o termínech, otevřených sklepech a kontaktech zveřejňují spolek Vinaři Vrbice a obecní informační kanály.
Vrbice může být také zastávkou na cyklovýletě. Vedou sem trasy Krajem André, Modré Hory, Velkopavlovická stezka a Moravská vinná stezka. Při větších akcích je parkování omezené, k dispozici jsou záchytná parkoviště a sklepní uličky procházejí mezi rodinnými domy. Procházku lze doplnit kostelem svatého Jiljí na vrcholu Stráže, který se stavěl v letech 1913 až 1920, nebo zastávkou u Mohyly míru.