Ve Vrbičanech na Litoměřicku se při prohlídce zámku potkávají barokní detaily s pozdějšími vrstvami jeho historie. V přízemí se dochovaly valené klenby, v patře zbytky původních maleb a před hlavním průčelím stojí klasicistní studna se stříškou na šesti sloupech. Stavba i park se po letech zanedbávání postupně obnovují.
Od tvrze k venkovskému zámku
Vrbičany měly panské sídlo už před vznikem dnešního zámku. Stávala tu tvrz s věží a příkopy, kterou v průběhu staletí vlastnili mimo jiné Zajícové z Hazmburka, Kaplířové ze Sulevic a Kreslové z Kvaltenberka. František Karel Kressl z Kvaltenberku pak mezi lety 1786 a 1789 nechal vystavět pozdně barokní zámek, zřejmě na místě staršího panského objektu.
Jednopatrová obdélná budova si zachovává měřítko venkovského sídla, ale zároveň působí reprezentativně. K jejím výrazným znakům patří mansardová střecha a trojice rizalitů, tedy částí vystupujících z průčelí. Středový rizalit má tři patra a tvoří osu stavby. Areál doplňoval čestný dvůr, hospodářský statek, kuchyňské zahrady i rozlehlý park kombinující anglické a francouzské pojetí.
Herbersteinové a stopy válečných let
V roce 1872 přešel vrbičanský statek do majetku rodu Herbersteinů. Rodina podpořila například založení české školy v obci v roce 1892. O tři roky později se na zámku narodil Johann Fridrich Herberstein.
Další kapitolu dějin přinesla německá okupace. Na velkostatek byl uvalen nucený dohled a místní historické materiály uvádějí, že se jeho nucený správce, baron Hanz Henning von Hartrott, v roce 1944 na zámku zastřelil poté, co vyšlo najevo jeho napojení na přípravy atentátu na Hitlera. Jde o údaj z místní historické dokumentace.
Při opravách v říjnu 2012 se ve zazděné nice našla lahvička od Karlovarské soli, čtrnáct mincí, protektorátní papírová koruna a písemná zpráva o zazdění studny v roce 1942. Nález tak připomněl válečné období prostřednictvím drobných předmětů, které zůstaly ukryté přímo ve zdech.
Od učiliště k postupné obnově
Po konfiskaci v roce 1946 přešel zámek do státní správy. Sloužil jako internát a zázemí zemědělského učiliště, později také jako autoškola a pracoviště odborného výcviku truhlářů. Nedostatečná péče se na jeho stavu výrazně podepsala, přestože je od roku 1958 kulturní památkou.
V roce 2011 areál koupila společnost Sempra Vrbičany a začala s jeho postupnou záchranou. Opravy se zaměřily na střechu, fasády i interiéry; obnovou prošel také park a rybníček. Zpřístupněna byla salla terrena a několik místností v přízemí, zatímco v prvním patře pokračují práce. Zde se zachovaly zbytky barokní výmalby.
Kočárky, granáty a návštěvní režim
Součástí prezentace zámku je sbírka historických dětských kočárků, která v době poslední aktualizace čítala více než 222 kusů. Prostory doplňují obrazy a grafiky akademického malíře Vladimíra Veselého. V parku si lze vyzkoušet také rýžování českých granátů.
Vrbičanský zámek je soukromý objekt, nikoli státní památka ve správě Národního památkového ústavu. Otevírá se v omezeném režimu, při kulturních akcích a po předchozí dohodě. Do obce se dá dojet autobusem, autem po silnici mezi Libochovicemi a Litoměřicemi nebo dojít pěšky od železniční zastávky Chotěšov pod Hazmburkem.