Adresa Žižkova 250 ve Volyni ukrývá stavbu, která na první pohled vybočuje z běžné městské zástavby. Patrová synagoga zaujme klasicistní architekturou s výraznými empírovými prvky. Nad sloupovým portikem je umístěný tympanon s reliéfem dvou lvů, korunovaným štítem s hodinami a hebrejským nápisem.
Volyňská synagoga patří k několika málo českým synagogám vystavěným v empírovém stylu. Její hodnota nespočívá jen v architektuře. Stavba připomíná také dějiny židovské komunity, která ve městě postupně ubývala, a proměny, jimiž objekt prošel během 20. století.
Synagoga uprostřed někdejší židovské ulice
Dnešní Žižkova ulice bývala historicky židovskou částí Volyně. Nejpozději na začátku 19. století zde vznikla souvislá řada třinácti zděných židovských domů. Součástí této zástavby byla také obytná synagoga, kterou později nahradila současná budova.
Nová synagoga vznikala v letech 1838 až 1840. Společné průčelí spojuje vlastní synagogu čp. 250 s někdejším rabínským domem čp. 249. Sedmiosé průčelí má uprostřed tříosý rizalit a po stranách další části areálu. Na jižní straně bývala škola a byty duchovních, zatímco synagogální sál se nacházel v severní části. Spojení modlitebny s rabínským domem představuje poměrně neobvyklé stavební řešení.
Budova byla renovována v roce 1890 a dodnes je chráněna jako kulturní památka. Jméno jejího autora není spolehlivě potvrzené. V souvislosti se stavbou se objevuje vídeňský architekt Lorenz Wagner, jeho autorství však zůstává pouze neověřenou možností.
Od početné obce k posledním bohoslužbám
Židovské osídlení Volyně se podle dostupných materiálů předpokládá už před rokem 1500. V 19. století zde žilo přibližně 140 Židů: stejný počet uvádějí údaje pro rok 1849, zatímco v roce 1880 jich bylo 142. Na začátku 20. století se komunita zmenšila na 135 lidí a v roce 1930 žilo ve Volyni už jen 51 Židů.
Úbytek obyvatel pokračoval ještě před druhou světovou válkou. Bohoslužby se v synagoze konaly do období nacistické okupace, přičemž jako poslední rok se uvádí 1938. Původní náboženská funkce budovy tak zanikla v době, kdy byla existence zdejší židovské obce násilně přerušena.
Další stopu po volyňské židovské komunitě představuje hřbitov na severním okraji města v ulici U Vodojemu. Pravděpodobně vznikl už v 17. století a nejstarší dochovaný náhrobek je datovaný rokem 1689. Synagoga, Žižkova ulice a hřbitov společně připomínají různé podoby historie místní komunity.
Kino, diskotéka a škola
Po druhé světové válce dostala bývalá modlitebna nové využití. Synagogální sál se proměnil v kino a později v diskotékový klub. Úpravy zasáhly také interiér: zmizela ženská galerie a v 90. letech byla podle provozovatele zazděna synagogální okna.
Část areálu dnes využívá hudební, respektive základní umělecká škola. Budova tak zůstává spojená s kulturním a veřejným životem města, její původní podoba i příběh lidí, kteří ji navštěvovali, jsou však v interiéru čitelné jen omezeně.
Plánovaná obnova má otevřít další kapitolu
O další osud památky pečuje spolek Synagoga Volyně, který připravuje rekonstrukci. Záměr počítá s opravou střechy a fasády, návratem původního vzhledu, znovuotevřením zazděných oken i úpravami interiérů. V budoucnu by zde mohl vzniknout prostor pro expozici, koncerty, galerie, výstavy a přednášky.
Obnova zatím zůstává připravovaným projektem. Spolek zároveň hledá původní plány, údaje o staviteli, historické artefakty, fotografie a další předměty související se synagogou. Tyto materiály mohou pomoci doplnit dějiny stavby i osudy komunity, která ji po desetiletí využívala.
Pravidelná návštěvní doba ani stálý režim prohlídek nejsou spolehlivě doloženy. Aktuální možnosti návštěvy je proto třeba zjistit u provozovatele nebo v programu města. Příležitostně se v synagoze konají tematické akce, například Den židovských památek; vycházku lze spojit také s historickou Žižkovou ulicí a židovským hřbitovem v ulici U Vodojemu.