V České ulici ve Volarech stojí dům, který stojí za pozornost ještě před vstupem do muzea. Patrová roubená usedlost z roku 1794 je sama největším exponátem zdejšího muzea a jednou z ukázek alpské lidové architektury, která se v Česku dochovala ve výrazném souboru právě ve Volarech a nedaleké osadě Dobrá. Od náměstí je to sem jen kousek.
Roubenky s pavlačí ve štítě
Volarské usedlosti se od obvyklých šumavských domů liší rozměry i uspořádáním. Obytnou část i hospodářské prostory spojovala široká patrová stavba pod nízkou sedlovou střechou. Jejím výrazným prvkem bývala pavlač ve štítě, někdy s vyřezávaným zábradlím. Takové domy odpovídaly horskému počasí i každodennímu životu jejich obyvatel.
Jejich původ souvisí s osidlováním Volar v 16. století. Přicházeli sem horští dobytkáři a zemědělci z Tyrolska, Štýrska i širšího bavorského prostoru a spolu se svými zkušenostmi přinesli také stavební zvyklosti. Podle výkladu města se právě ve Volarech dochoval v rámci České republiky mimořádně výrazný soubor alpských roubených domů.
Velký požár roku 1863 zničil 59 domů, školu i kostel. Poté se ve městě častěji stavělo z kamene, některé tradiční rysy ale přetrvaly. Dochované domy lze hledat v ulicích Česká, Budějovická, Soumarská nebo K. V. Raise. Část z nich je soukromá, takže nejde o volně přístupné památky.
Město, které vyrostlo na obchodní trase
Jedna z muzejních expozic vypráví o Zlaté stezce a jejím vlivu na rozvoj Volar. Město vzniklo jako nocležiště obchodních karavan. Hlavní větev stezky vedla z Pasova přes Volary do Prachatic a vozila se po ní především sůl, ale také jiné zboží.
V době největšího provozu procházelo podle údajů kulturně-informačního centra přes Volary týdně i více než tisíc nákladních koní. Příběh stezky tak připomíná nejen dálkový obchod, ale i zázemí, které soumarské město potřebovalo: nocleh, zásobování a kontakt s lidmi z různých krajů. První písemná zmínka o Volarech pochází z roku 1359. Městská práva získaly roku 1871 rozhodnutím císaře Františka Josefa I. a na konci 19. století se staly významným železničním uzlem Šumavy.
Fotografie města i vzpomínka na válku
Výstava Staré Volary ve fotografii ukazuje někdejší podobu ulic, domů a veřejných prostranství. Expozice Střípky z historie skládá obraz místního života prostřednictvím předmětů a událostí. K vidění je například původní hodinový stroj z kostelní věže nebo torza soch z lesní křížové cesty. Muzeum má také expozici Křížové cesty.
Nejtragičtější kapitolu představuje výstava Pochod smrti. Přibližuje poslední týdny druhé světové války, kdy Volary procházel transport vězeňkyň z koncentračních táborů Ravensbrück a Helmbrechts. Dne 4. května 1945 zde zemřelo 95 židovských žen. Jejich osud připomíná také hřbitov obětí pochodu smrti nad městem. Vznikl po válce poblíž komunálního hřbitova a historické trasy Zlaté stezky.
Muzeum může v jednotlivých sezonách nabídku rozšířit o další výstavy, například věnované železniční historii nebo místnímu sboru dobrovolných hasičů. Sídlí na adrese Česká 71 a v sezoně od května do konce září bývá otevřeno od úterý do neděle, s polední přestávkou. Vstupné je symbolické; v pokladně jsou k dispozici také turistické materiály a základní informace o Volarech a okolí.