Skalní podloží je na Břecštejně součástí hradu, ne jen jeho kulisou. Zřícenina stojí nad někdejší osadou Silberštejn, dnešním Hrádečkem, a její stavitelé využili obtížně přístupný slepencový ostroh: jednu stranu chrání téměř svislá stěna, další zabezpečovaly valy a příkopy. Dnes tu návštěvníci najdou pozůstatky zdiva i terénní stopy, podle nichž lze půdorys opevnění stále rozpoznat.
Co z hradu zůstalo
Břecštejn byl menším hradem slezského typu, jehož hlavní obranu tvořila takzvaná plášťová hradba. Mohutná obvodová zeď obíhala areál a chránila jej jako souvislý plášť. Vystupoval z ní také menší věžovitý prvek, z něhož se dochovaly jen zbytky.
Uvnitř se nacházelo malé nádvoří, branka a několik palácových staveb. Výraznější stopou je prostor vytesaný do skály a zaklenutý valenou klenbou. S někdejšími sklepy souvisí i dnešní vstup do zříceniny. Na východní a jihovýchodní straně hrad jistily dva valy a příkopy.
Nejde tedy jen o několik osamělých zdí v lese. Skála, zbytky opevnění a terén společně ukazují, jak hrad využíval přirozenou ochranu ostrohu.
Od Zilvarů k romantické zřícenině
Rok 1336 se někdy spojuje s lokalitou Břecštejna a osobou Otty Lapide, nejde však o spolehlivě doložený rok založení dnešního hradu. Archeologické poznatky kladou vznik opevnění až do období po husitských válkách, pravděpodobně přibližně k roku 1440. První výslovná zmínka o hradu pochází z roku 1455, kdy patřil Zilvarům z Pilníkova.
V pramenech se objevují také názvy Silberštejn, Břečtejn a Bruštejn. Jméno Silberštejn souviselo s německou podobou jména Zilvar. Ve druhé polovině 16. století Zilvárové hrad opustili a přestěhovali se do pohodlnějšího sídla ve Vlčicích. Břecštejn poté chátral; jako pustý se uvádí už od poloviny 16. století a podle archeologických podkladů zanikl v 17. století.
V 19. století získaly ruiny romantickou podobu také díky vyhlídkovému altánu. Podle obecní historie jej nechal Jan František Theer vybudovat už v roce 1794. Osmiboký altán časem zanikl, zbytky hradu však na ostrohu zůstaly.
Výlet krajinou Hrádečku
Zřícenina leží v přírodním parku Hrádeček, v katastrálním území Hrádeček, které spadá pod obec Vlčice. Břecštejn se spojuje také s okolím Trutnova a Mladých Buků, samotný hrad ale neleží přímo v žádné z těchto obcí. Stojí na ostrožně nad silnicí mezi Vlčicemi a Mladými Buky.
Okolí tvoří lesy a skalnaté svahy s výhledy. Nedaleko je někdejší statek Hrádeček spojený s Václavem a Olgou Havlovými; kolem statku vede modře značená turistická stezka. K návštěvě hradu tak lze připojit poznávání zdejšího přírodního parku.
Volný přístup, ale pozor na terén
Břecštejn nemá pokladnu, pravidelnou otevírací dobu ani běžné návštěvnické zázemí. Přicházet k němu lze z okolí Vlčic a Hrádečku. Na místě jsou k vidění zbytky plášťové hradby, skalní podloží, části hradního jádra a stopy dvojitého opevnění.
Výlet není náročný délkou, samotný terén ale vyžaduje opatrnost. Skála se výrazně rozpadá a nestabilní mohou být také některé části zdiva. Pevná obuv se hodí a do všech prostor není bezpečné vstupovat. Stav zříceniny i případná omezení se mohou měnit.